Učiliště brzy opustí absolventi po distanční výuce. Bez potřebné praxe to přinese jen problémy
Absolventi učebních oborů, kteří letos opustí učiliště po dlouhém výpadku praktické výuky způsobeném proticovidovými opatřeními, to nebudou mít jednoduché. A jejich budoucí zaměstnavatelé už vůbec ne. Co čeká zákazníky, pokud se rozhodnou provozovat řemeslo jako živnostníci, na to je lepší raději nemyslet.
Povolení ukončit distanční vyučování a obnovit praktickou výuku sice platí už od 26. dubna, dohnat ještě do závěrečných zkoušek vše, co se zameškalo, ale nepůjde. A to přesto, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy umožnilo posunout jejich termín až na konec srpna. „To je ale z mnoha důvodů nereálné,“ říká Miloslav Janeček, ředitel pražské SOŠ Jarov. „V naší škole jsme se rozhodli posunout tento termín u většiny oborů téměř do konce července, celý červen a červenec bude probíhat již pouze odborný výcvik. Učni by tak měli probrat všechny pracovní činnosti ze vzdělávacích programů. Ale skutečně to pouze v rychlosti proberou, bez možnosti procvičení a zažití všech pracovních návyků,“ upozorňuje Janeček.
To podle něj povede k tomu, že jim bude chybět byť jen minimální nezbytná praxe, kterou měli získat ve škole. „Jejich zaměstnavatelé jim nebudou moci delší dobu svěřit samostatnou práci, proto je logicky budou i méně finančně odměňovat,“ předpokládá. „Ani prodloužení termínů praxe do léta nedodá řemeslníkům sebejistotu, nenahradí semináře s odborníky z praxe, kurzy či exkurze na reálná pracoviště,“ souhlasí Radek Coufal, ředitel dalšího z velkých pražských učilišť, Střední odborné školy uměleckořemeslné.
„Absolventi dlouhý výpadek praktické výuky odnesou tím, že nebudou mít zažité technologické postupy při výrobě,“ popisuje Coufal. Proto podle něj někteří žáci raději žádají o opakování ročníku. Budoucí zaměstnavatelé letošních absolventů se pak budou muset obrnit trpělivostí. „Budou je muset více hlídat, daleko déle je nebudou moci nechat pracovat samostatně,“ vysvětluje Miloslav Janeček.
S Radkem Coufalem se shodují na tom, že stát by měl urychleně hledat možnosti, jak jim kompenzovat opodstatněné zvýšené náklady – například v podobě úlev z odvodů za tyto zaměstnance. „Pokud se tihle mladí lidé rozhodnou požádat o živnostenský list a začít se živit jako osoby samostatně výdělečně činné, může to být ještě větší problém,“ varuje Josef Jaroš, garant projektu Fandíme řemeslu a většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo.
Projekt, který zastřešuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, dlouhodobě upozorňuje na nedostatek kvalitních řemeslníků. Zároveň usiluje o zvýšení zájmu o učební obory. Ten v poslední době začal podle Jaroše skutečně stoupat. Situace, která nastala kvůli opatřením proti šíření nemoci Covid 19 – ne vždy zcela promyšleným – ale může trend opět zvrátit. „Pověst odborného školství může utrpět právě kvůli novopečeným řemeslníkům, kteří na svou profesi prostě nebudou dost dobře připraveni,“ obává se Jaroš.
Absolventi učebních oborů, kteří letos opustí učiliště po dlouhém výpadku praktické výuky způsobeném proticovidovými opatřeními, to nebudou mít jednoduché. A jejich budoucí zaměstnavatelé už vůbec ne. Co čeká zákazníky, pokud se rozhodnou provozovat řemeslo jako živnostníci, na to je lepší raději nemyslet.
Povolení ukončit distanční vyučování a obnovit praktickou výuku sice platí už od 26. dubna, dohnat ještě do závěrečných zkoušek vše, co se zameškalo, ale nepůjde. A to přesto, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy umožnilo posunout jejich termín až na konec srpna. „To je ale z mnoha důvodů nereálné,“ říká Miloslav Janeček, ředitel pražské SOŠ Jarov. „V naší škole jsme se rozhodli posunout tento termín u většiny oborů téměř do konce července, celý červen a červenec bude probíhat již pouze odborný výcvik. Učni by tak měli probrat všechny pracovní činnosti ze vzdělávacích programů. Ale skutečně to pouze v rychlosti proberou, bez možnosti procvičení a zažití všech pracovních návyků,“ upozorňuje Janeček.
To podle něj povede k tomu, že jim bude chybět byť jen minimální nezbytná praxe, kterou měli získat ve škole. „Jejich zaměstnavatelé jim nebudou moci delší dobu svěřit samostatnou práci, proto je logicky budou i méně finančně odměňovat,“ předpokládá. „Ani prodloužení termínů praxe do léta nedodá řemeslníkům sebejistotu, nenahradí semináře s odborníky z praxe, kurzy či exkurze na reálná pracoviště,“ souhlasí Radek Coufal, ředitel dalšího z velkých pražských učilišť, Střední odborné školy uměleckořemeslné.
Foto: Dílny Střední odborné školy uměleckořemeslné zely během distanční výuky prázdnotou. Nesměli do nich budoucí kováři nebo vlásenkáři. Před závěrečnými zkouškami už při praktické výuce všechno nedoženou.
„Absolventi dlouhý výpadek praktické výuky odnesou tím, že nebudou mít zažité technologické postupy při výrobě,“ popisuje Coufal. Proto podle něj někteří žáci raději žádají o opakování ročníku. Budoucí zaměstnavatelé letošních absolventů se pak budou muset obrnit trpělivostí. „Budou je muset více hlídat, daleko déle je nebudou moci nechat pracovat samostatně,“ vysvětluje Miloslav Janeček.
S Radkem Coufalem se shodují na tom, že stát by měl urychleně hledat možnosti, jak jim kompenzovat opodstatněné zvýšené náklady – například v podobě úlev z odvodů za tyto zaměstnance. „Pokud se tihle mladí lidé rozhodnou požádat o živnostenský list a začít se živit jako osoby samostatně výdělečně činné, může to být ještě větší problém,“ varuje Josef Jaroš, garant projektu Fandíme řemeslu a většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo.
Projekt, který zastřešuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, dlouhodobě upozorňuje na nedostatek kvalitních řemeslníků. Zároveň usiluje o zvýšení zájmu o učební obory. Ten v poslední době začal podle Jaroše skutečně stoupat. Situace, která nastala kvůli opatřením proti šíření nemoci Covid 19 – ne vždy zcela promyšleným – ale může trend opět zvrátit. „Pověst odborného školství může utrpět právě kvůli novopečeným řemeslníkům, kteří na svou profesi prostě nebudou dost dobře připraveni,“ obává se Jaroš.
Foto: archiv projektu Fandíme řemeslu
