Uměleckoprůmyslové museum otevřelo novou stálou expozici ART, LIFE. Umění pro život

Nová expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje v šesti tematicky rozdělených sálech plastický a živý obraz evropského užitého umění od antiky až po design 20. a 21. století. Vystaveno je více než 1300 předmětů ze sbírky UPM, která čítá celkem půl miliónu exponátů. Expozice ukazuje, jak všechny věci kolem nás vstupují do lidského života a mění jej po stránce funkční i symbolické. Užité umění a design spoluutváří životní styl a modely lidského chování. Více než v jiných oblastech umělecké tvorby zde vystupuje do popředí bytostný smysl věcí, jejich účel, zjištění, pro koho, jak a proč vznikly. Zmíněné souvislosti však v expozici nezastiňují kvalitu unikátních uměleckých děl a jejich tvůrců, ani poetiku a tajemství každodenních předmětů.

„Datum otevření expozice 7. února jsme zvolili záměrně,“ říká Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „V tento den v roce 1885 byla v právě dostavěném Rudolfinu zpřístupněna první expozice muzea, úředně založeného po mnohaletém úsilí ve stejném roce. Uzavíráme tímto také několikaletý investiční program rekonstrukce a revitalizace muzea schválený v roce 2008, který zahrnoval také stavbu Centrálního depozitáře a zásadní modernizaci historické budovy v letech 2014–2017.“

Stálá expozice začíná sálem Rituály a slavnosti, kde jsou vystaveny stovky předmětů, které provázely lidstvo v průběhu staletí při rituálních obřadech a slavnostech a které vtáhnou návštěvníky do magického světa symbolů a působivých představení církevního i světského rázu. Bohatě je zde zastoupeno liturgické náčiní, mešní roucha i slavnostní výbava užívaná při hostinách, své místo zde mají ale též drobné předměty, například poutní odznaky sloužící jako dobové talismany.

Sál Mikrosvěty: panovnická kunstkomora přibližuje svět kabinetů umění a kuriozit, které od raného novověku sloužily jako pokladnice cenností a přírodnin všeho druhu, a zároveň byly encyklopedií znalostí. Tyto panovnické sbírky představovaly nekonečný labyrint různorodých předmětů, v němž vše souvisí se vším.  Nevyčerpatelné bohatství přírody a jeho poznání jsou věčnou inspirací mnohých uměleckých a životních stylů.

Je to i téma dalšího sálu s názvem Život forem. Ukazuje, jak rokoko obdivovalo asymetrii živých tvarů, biedermeier oceňoval přirozenou strukturu materiálu, secese svým ornamentálním stylem evokovala snění a vitální síly přírody, geometrický řád krystalu se zase stal základním principem kubismu.

Druhou polovinu expozice otvírá sál Oděv: tělo a tělesnost, který se zabývá módou a šperkem s důrazem na utváření tělesných tvarů. Instalace 18 oděvů společně s ukázkami spodního prádla a doplňků představují módní siluety těla, jak se vyvíjely od počátku 19. do konce 20. století. V témže kontextu jsou zde prezentovány i šperky od středověku po autorskou tvorbu přelomu 20. a 21. století.

V dalším sálu s názvem Design a fenomény modernity již plně vstupujeme do 20. století, kdy se design stal integrujícím faktorem moderní a postmoderní kultury. Důležitým tématem je zde i zásadní role světla v moderním životě a designu, přiblížená na příkladech šperku, skla a fotografie.

Pozoruhodnou kapitolu v dějinách českého umění a designu tvoří kosmické inspirace a utopické vize, jimž je věnován poslední sál stálé expozice Utopie, kosmos, hra. Úzce souvisí s aktuálním pojetím designu jako fikce a hry, která podporuje kreativitu a odpoutává člověka od sféry přísné účelnosti a praktických potřeb.

Expozice je doplněna projekcemi a působivými motivy lightboxů, které podněcují dialog uměleckých děl minulosti se současností. „Cílem expozice nebylo vytvořit učebnicový přehled dějin užitého umění a designu, ale ukázat umění v jeho životním pohybu, v různých sociálních rolích a funkcích,“ říká hlavní autor expozice Radim Vondráček, ředitel sbírek a výzkumu UPM. „A také jsme chtěli upozornit na to, že tyto životní okruhy tvorby jsou nadčasové, neustále přítomné, a propojují dávno minulé epochy s dneškem.“

Za denního světla expozice umožňuje i výhled z muzea na okolní architekturu a památky, včetně unikátního pohledu na židovský hřbitov. „Architektura expozice, která respektuje výtvarnou působivost sálů muzea, zároveň zdůrazňuje genia loci jeho okolí, například v poslední čtvrti 19. století nově vytvořené náměstí, nyní Jana Palacha, v jehož prostoru se koncentroval nový společensko-kulturní koncept národního uvědomění,“ říká ředitelka Helena Koenigsmarková.

K otevření expozice připravilo edukační oddělení UPM cyklus komentovaných prohlídek s kurátory pro veřejnost a cyklus edukačních programů pro školy s názvem Skrytý život a řeč věcí, jejichž cílem je představit exponáty nejen jako samostatné estetické a funkční objekty, ale také v jejich časových, tvarových, vizuálních, materiálových, funkčních a estetických souvislostech, které vyvolají zájem o jejich příběh, význam a roli v našich životech.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova, ulice 17. listopadu 2, Praha 1.

Foto: UPM, Gabriel Urbánek, Ondřej Kocourek