Úspěch to rozhodně není, hodnotí čeští průmyslníci energetický summit v Bruselu

Svaz průmyslu a dopravy ČR nepovažuje výsledky včerejšího energetického summitu v Bruselu za úspěch. „Slovo úspěch rozhodně nemůžeme za průmysl použít a nálada v mnoha firmách proto zůstává velmi napjatá,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.

Čeští průmyslníci volají po zastropování cen plynu a po reformě celého energetického trhu z EU. Žádají konkrétněji oddělení cenotvorby elektřiny od cen plynu. Stávající opatření mají pouze za dílčí a nedostatečná, zaměřená, pokud vůbec, na podporu domácností a malých a středních podniků, nikoli průmyslu.

Ministři zemí Evropské unie zodpovědní za energetiku se včera dohodli na první sadě opatření, která mají tlumit dopady evropské plynové krize. Dali zatím přednost sadě opatření, která nezahrnuje radikálnější návrhy. To proto, že takové návrhy naráží na nejednotu v rámci EU. Pod stůl tak zatím padá třeba návrh zastropování cen dováženého ruského plynu.

Zrovna v tomto případě je ale opravdu rozumné, že se zatím nerealizuje. Zřejmě by to vedlo k ruské odvetě a dalšímu zhoršení již tak závažné krize. Nutno však dodat, že Rusko tak jako tak hrozí, že své stávající dodávky do EU omezí. Hrozí totiž zastavit tok plynu tranzitním potrubím přes ukrajinské území, a to kvůli sporu o tranzitní poplatky s ukrajinskou stranou.

Pod stůl ale včera spadl také návrh zastropování cen plynu dováženého z jiných zemí, než je Rusko, jako je Norsko nebo Alžírsko. Opět, čistě ekonomicky je to rozumné. Zastropování cen norského nebo alžírského plynu by zřejmě snížilo jeho dodávky na trh EU. Ostatně, proč by měly dané země prodávat plyn do EU za nižší než tržní cenu, když jej mohou prodat za tržní cenu třeba asijským odběratelům.

Včera se nepodařilo najít shodu ani stran návrhu zastropování burzovních cen plynu. Za tím účelem by totiž bylo třeba zásadně reformovat celý jednotný energetický trh EU.

Zůstává tedy možnost zastropovat cenu jen toho plynu, jenž je určený k výrobě elektřiny. To by zlevnilo elektřinu obecně, tedy i tu z jiných zdrojů, než je plyn. Ovšem takové opatření by stále i tak bylo velmi nákladné z hlediska veřejných rozpočtů, neboť by muselo dojít ke kompenzaci dodavatelů plynu elektrárnám.

Proto se ministři pro energetiku včera zatím jen usnesli jen na stanovení cíle snížení spotřeby energií a na zdanění mimořádných zisků energetických společností. Příslušné dodatečné daňové inkaso následně zafinancuje programy úlevy domácností a firem od drahých energií.

Každý členský stát musí snížit spotřebu elektřiny o pět procent ve špičkách topné sezóny. Jednotlivé státy také mohou uvalit mimořádnou daň na elektrárny, které využívají fosilní paliva nebo které vyrábějí elektřinu z levných zdrojů.

Důležité je tedy to, že ke snížení ceny plynu ani elektřiny na úrovni EU zatím nedochází. Vlády by však na základě mimořádného zdanění měly mít možnost získat více prostředků, díky nimž budou moci lidem i firmám drahé energie kompenzovat o něco velkoryseji než nyní.

Lze předpokládat, že veřejnost i průmysl dalších zemí, než je ČR, tak bude závěr včerejšího summitu zřejmě hodnotit jako nedostatečný. O to agilněji budou vlády usilovat o řešení na národní úrovni, což ovšem na jednotném trhu EU může vést k nezamýšleným důsledkům, které třeba i poškodí ostatní členské země.

Lukáš Kovanda, Ph.D.