V knize Pátá čtvrť autora Viktora Fischla ožívá zmizelé pražské židovské město
Chapr Šalomoun Markus, kartáčník Geduldiger, dámy z nevěstince vdovy Bandlerové či věčně opilý lampář Vastl… Na stránkách knihy Viktora Fischla znovu ožívá osobitá atmosféra i obyvatelé zanikajícího židovského ghetta, takzvané páté pražské čtvrti – Josefova. Poetický příběh s detektivní zápletkou nazvaný jednoduše Pátá čtvrť patří k méně známým, ovšem velmi zdařilým Fischlovým literárním dílům.
Když vyhoří vetešnictví Zigmunda Barbiera, je zatčen tiskař z Brendeisovy tiskárny Emil Holub. O jeho nevině jsou přesvědčeni doktor Karlin se správcem židovského hřbitova Kolomanem Gottliebem, kteří si marně lámou hlavu s tím, kdo stojí za sérií žhářských útoků na vetešnictví v jejich čtvrti doopravdy. Pravý viník žhářských útoků se skrývá někde mezi synagogami a obchůdky, kde se setkávají lidé moudří i pošetilí, mladí milenci i staří přátelé, smolaři i výherci milionů.
Viktor Fischl (1912–2006) se narodil do česko-židovské rodiny v Hradci Králové. V roce 1939 emigroval do Anglie, kde pracoval mimo jiné na ministerstvu zahraničních věcí československé exilové vlády. Byl blízkým spolupracovníkem Jana Masaryka. Koncem roku 1949 se odstěhoval do Izraele, v jehož diplomatických službách (jako vyslanec působil v Japonsku, Barmě, Jugoslávii aj.) přijal hebrejské jméno Avigdor Dagan. Svým českým jménem se podepsal pod řadu básnických sbírek (debutoval v roce 1933 sbírkou Jaro), laskavě poetických próz (mezi nejslavnější romány patří Kuropění, 1975, a Dvorní šašci, 1982) či knih uplatňujících žurnalistické tvůrčí postupy (Hovory s Janem Masarykem, 1951).
Pátá čtvrť z roku 1989 vyšla v nakladatelství Garamond, stejně jako další tituly Viktora Fischla: Dvorní šašci, Ulice zvaná Mamila, Povídky odjinud, Povídky ze starého cylindru, Hovory s Janem Masarykem, Kuropění.
Ukázka z knihy Pátá čtvrť:
V Páté čtvrti bylo všechno možné. Hodiny na židovské radnici se tu posouvaly proti proudu, jakoby do minulosti místo do zítřka, a kdekdo ještě stále potkával – anebo to aspoň tvrdil – Golema, který prý chodil k ránu s věčně opilým lampářem Vastlem a pomáhal mu za svítání zhasínat lucerny.
Nebylo to poprvé, co si pan Samuel Brandeis na svých nočních procházkách říkal, že Pátá čtvrť je vlastně něco, co nemůže být. Jablko se může rozkrojit na čtyři čtvrti nebo pět pětin nebo šest šestin, ale ne na pět čtvrtí. Pátá čtvrt je něco mimo tento svět, ve kterém nic nemůže mít tři půlky. Na místě, které bylo mimo tento svět, bylo však možné všechno. Stromy tu mohly růst korunami dolů a s kořeny pnoucími se k nebi a lodi tu mohly stát v přístavu se stěžni v hlubinách a kotvami ve hvězdách.
Vydává Garamond, 224 stran.
