V novém seriálu Slunečná se objeví Popelka ze statku

V novém seriálu televize Prima Slunečná se představí Eva Burešová jako milá Týna Popelková a Bára Jánová coby potvora Sylva Popelková. Jsou to sestry, které bojují o statek Slunečná. Do toho jim zkříží cestu mladý bohatý podnikatel Janek v podání Marka Lambory. Je to zápletka jako z klasické romantické komedie, nebo snad z pohádky o Popelce?

Nový seriál Slunečná se objeví na obrazovkách už 14. ledna 2020 a hlavní představitelé se pustili do pohádkových fotek, které byly jejich příběhem inspirovány. Hodná a zlá sestra a bohatý podnikatel, který se vydává za chuďase. Navíc se tyhle sestry pyšní příjmením Popelková. Takže sáhnout po pohádce Tři oříšky pro Popelku a nechat se jí inspirovat bylo nasnadě.

Celé focení probíhalo na Statku u Merlina, kde ve stáji na Evu Burešovou čekala kobyla Sigma, pejsek Ira, holubi i sova. „Kdybych si mohla vybrat, asi bych si chtěla být Popelkou, ale ráda bych si zahrála i tu scénu, kdy princ tančí s Droběnou,“ přemýšlí Eva Burešová, který vystřídala hned tři kostýmy – myslivce, umouněnou Popelku a svatební šaty. To Bára Jánová, která se na chvíli proměnila ve zlou Doru, to měla o poznání lehčí. Stačily jí jedny šaty a poník. „Mám Tři oříšky pro Popelku ráda, každé Vánoce se na ně doma díváme. Musím říct, že mě docela mrzí, že jsem se pracovně ani s jedním z hlavních představitelů nepotkala.“

Marek Lambora dorazil na focení jako poslední. S chlapem přece jen není taková práce, a navíc, čekaly ho jen dvě fotky. „Když přišla nabídka na focení, zajímalo mne, jak to bude vypadat. Je to první vizuál seriálu, který diváci uvidí, tak jsem zvědavý, co tomu řeknou,“ přemýšlí se zvědavostí Marek a obléká si u toho bílé punčochy. „Jsem ráda, že žiji v této době, protože nevím, zda by mě na to nějaký chlap sbalil,“ prohodí jeho směrem Eva Burešová, která už je připravená ve svatebních šatech. Kůň se sice nejmenuje Jurášek, ale i tak je při focení poslušný a vycvičený, stejně jako bílý knírač a holubi, kteří se neodvážili ulétnout a Eva Burešová je chovala jako poklad. Trochu starostí si prožila jen Bára Jánová s poníkem Čertem, kterému se moc nechtělo pózovat, raději ukusoval trávu. Nakonec všichni herci i jejich zvířecí kolegové pohádkové focení přežili bez úhony.

Moje Vánoce:

Eva Burešová
Vánoce budu trávit doma a tradičně. Syn už povyrostl, takže to bude zase o něco zajímavější. Na Vánoce z dětství si pamatuji velmi dobře, protože jsou zachycené na VHS kazetách, kde jsou ještě mí prarodiče, kteří bohužel už nežijí. Taky si vzpomínám na Vánoce u táty ve Španělsku. Sice bylo všude děsné vedro, ale na stole se servíroval salát a kapr. Nikdy jsem nebyla náročná na dárky, ale co jsem neměla moc ráda, byly ty měkké. Se sestrou jsme dostávaly stejné balíčky i oblečení. No, občas se to děje i dnes. Když se mně někdo zeptá, co bych si přála pod stromeček, tak nevím. Důležitější je, abychom byli všichni u jednoho stolu. Malý miluje dinosaury, policejní auta, sanitky… Tak se obávám, že opět Ježíšek přinese něco podobného. Byt už je plný aut a je to jako v zábavním parku.

Bára Jánová
Snažíme se dodržovat tradiční Vánoce. Máme rybí polévku, kterou miluji, kapra a bramborový salát. Maminka napeče tak šest druhů cukroví a máme se krásně. Vůbec si nepamatuji, kdy jsem objevila, že Ježíšek není, ale pamatuji si přesně, kdy jsem poprvé dávala rodičům pod stromeček dárky. Jednou mi dokonce nevyšel papír, tak byl zabalený ve třech různých. Vypadalo to strašně, ale já byla nadšená. Každý rok jsem si myslela, že dostanu k Vánocům auto, brácha ho totiž v osmnácti dostal, ale nestalo se. Dnes nakupuji dárky na poslední chvíli, kolem 20. prosince, ale letos jsme se dohodli, že si nic moc dávat nebudeme. Jsme rádi, že se uvidíme, a to nám stačí. Máme krásný, nazdobený, živý stromek a s rodiči i bratrem a jeho rodinou zažíváme úžasné chvíle.

Marek Lambora
Na Vánoce se všichni sejdeme s rodinou, a jelikož jsme rozvětvená rodina, tak dopoledne s jednou částí a večer s druhou. Máme polévku, salát, kapr, řízek. Dáváme si šupinu do peněženky, ale olovo třeba nelijeme. Stromek jsme měli vždy umělý a máme ho i dnes. Miluji vosí hnízda a linecké cukroví slepované marmeládou. Pamatuji si, že jsem dostával spoustu hraček. Jednou mě ale Ježíšek zklamal, protože můj o pět a půl let starší bratr dostal mobil, a já ne. Myslím, že ten zklamaný obličej je zvěčněný i na fotkách. Na prozření, že Ježíšek není, si nevzpomínám, snad ve škole se to člověk dozví. Taky si vzpomínám, že jsem si přál koně, ale nikdy jsem ho nedostal.

FTV Prima