V pátek 1. října zahájí Symfonický orchestr Českého rozhlasu svou jubilejní 95. koncertní sezonu

V pátek 1. října zahájí Symfonický orchestr Českého rozhlasu svou další koncertní sezonu. V čele s šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem uvede Dvořákovu předehru Othello, Čajkovského Koncert b moll s rezidenční umělkyní sezony Gabrielou Montero a Stravinského Svěcení jara. Program nabízí v přímém přenosu také stanice ČRo Vltava, ze záznamu pak ČRo D-dur.

Příběh benátského mouřenína Othella, tragický příběh chorobně žárlivého muže ve službách dóžete má u Dvořáka širší kontext. Je součástí volné trilogie symfonických skladeb vydaných pod zastřešujícím podtitulem Příroda, život a láska. Othello, u něhož Dvořák uvažoval i o názvech Tragická ouvertura nebo Eroica, zde ztělesňuje dvojsečnou sílu vášnivé lásky.

Čajkovského Koncert b moll je jednou z nejpopulárnějších hudebních skladeb všech dob. Vznikl v polovině 70. let 19. století a jeho vznik inspiroval pianista Nikolaj Rubinštejn. Pro nás bude tato slavná kompozice příležitostí k setkání s brilantní venezuelskou klavíristkou (a také skladatelkou) Gabrielou Montero, která si díky výjimečnému hudebnímu nadání, vizionářské interpretaci a jedinečné schopnosti improvizace vysloužila chválu kritiků, oddané příznivce v publiku i cenná uznání. Vedle uměleckých kvalit je pozoruhodný také její společenský kredit. Gabriela Montero je přesvědčenou zastánkyní lidských práv a její hlas rezonuje i za zdmi koncertních síní. Amnesty International ji v roce 2015 jmenovala honorární konzulkou a nadace Human Rights Foundation jí udělila uznání za vynikající práci v oblasti lidských práv. Gabriela dvakrát vystoupila s projevem a hudebním představením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V roce 2012 získala Rockefellerovu cenu za příspěvek k umění a v roce 2008 vystupovala jako speciální host na inauguraci prezidenta Baracka Obamy.

Finále večera bude patřit další strhující kompozici, Stravinského hudbě k baletu Svěcení jara, který – jak známo – vyvolal při premiéře v květnu 1913 v Théâtre des Champs-Élysées největší hudební skandál všech dob. Balet je fantazií na pohanské slovanské rituály. Jeho hudba šokovala publikum barbarskou disonantností, výrazovým napětím a dosud nepoznaným druhem živelné emocionálnosti – tedy kvalitami a charakteristikami naprosto moderními, zároveň nadčasovými. Vždyť posluchače fascinují i po sto letech.

PROGRAM:

Antonín Dvořák (1841–1904)
Othello. Koncertní předehra, op. 93

Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893)
Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll, op. 23

Igor Stravinskij (1882–1971)
Svěcení jara. Obrazy z pohanského Ruska

Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Alexander Liebreich – dirigent, Gabriela Montero – klavír.
Rudolfinum,  1. října 2021,  / 19.30 hod. Přímým přenosem ČRo Vltava Vás provede Jitka Novotná.

SOČR začne sezonu Dvořákem a kultovními díly ruských skladatelů

V pátek 1. října zahájí Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Rudolfinu sezonu 2021/2022 koncertem s atraktivními interprety a neméně atraktivním repertoárem. Pod taktovkou šéfdirigenta tělesa Alexandera Leibreicha se představí rezidenční umělkyně sezony, respektovaná venezuelská klavíristka Gabriela Montero. „Její hra má vše: brilantní rytmickou živost, jemné nuance, ve vrcholných momentech ocelovou sílu, oduševnělou lyriku v meditativních pasážích a především expresivitu, zbavenou všeho sentimentu,“ pochválil nedávno klavíristku recenzent deníku New York Times. Gabriela Montero se ovšem publiku představí až po prvním čísle programu, jímž bude Dvořákova koncertní předehra Othello, op. 93. Skladbu, která je poslední částí volné trilogie podobně laděných kompozic (předchozími byly V přírodě a Karneval) uvedl poprvé sám Antonín Dvořák v úloze dirigenta orchestru Národního divadla v Praze dne 28. dubna 1892. Othello je působivým dílem, které se vyznačuje mnoha náladovými zvraty a silným dramatickým účinkem. Autor v něm zamýšlel hudebně vyjádřit důležité pasáže Shakespearovy stejnojmenné tragédie: lásku mezi titulním hrdinou a jeho ženou Desdemonou, Jagovy intriky, motiv stupňující se žárlivosti i Othellovu závěrečnou sebevraždu.

Čajkovského Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll, op. 23 je patrně nejznámějším klavírním koncertem všech dob, takže není třeba ho nijak obšírně představovat. Možná se sluší připomenout, že skladatel dílo věnoval vynikajícímu dirigentovi a klavíristovi Hansi von Bulow, který ho také uvedl ve světové premiéře dne 25. října 1875 v Bostonu. „Doma“ v Sankt Petěrburgu o necelý měsíc později se však koncert s Gustavem Krossem u klavíru a dirigentem Eduardem Nápravníkem s velkým nadšením nesetkal. Byl to pak až legendární Nikolaj Rubinstein, který skladbu postupně začal představovat ruskému i evropskému publiku a položil základy její proslulosti, která trvá až do dnešních dnů. Premiéra Stravinského baletu Svěcení jara s podtitulem Obrazy z pohanského Ruska vstoupila do hudebních dějin coby spektakulární skandál, jehož se buď přímo zúčastnili, nebo se k němu alespoň vyjádřili nejvýznamnější umělci období před první světovou válkou. Po prvním uvedení dne 29. května 1913 v Theatre des Champs-Élysées v Paříži jakoby dokonce dosavadní dějiny hudby skončily a začaly se psát úplně nové…

Autor textu: Robert Rytina

Foto: Anders Brogaard, Vojtěch Brtnický