V pondělí začíná další kolo soutěže Živá zahrada

Český svaz ochránců přírody vyzývá všechny, co vlastní zahrady: sledujte, co na nich létá a běhá. Máte na ni motýly, čmeláky, ještěrky, žáby, ptáky? Je vaše zahrada živá nebo mrtvá? To zjistíte v soutěži, kterou požádá již 22 let Český svaz ochránců přírody. Přidejte se k stovkám soutěžících zahrad! Jarní kolo pozorování začíná pro školy již v pondělí 20., pro ostatní zahrady od pátku 24. května. 

Byť se to na první pohled nezdá, i zahrady mohou být velmi zajímavými a cennými kousky přírody. Pokud se o ně ovšem vlastník vhodně stará. Cílem kampaně Živá zahrada je podnítit hravou formou vlastníky zahrad právě k takové péči o své pozemky, která z nich vytvoří oázy pro mnoho nejrůznějších živočichů. Dvakrát ročně se pak v rámci celostátního pozorování mohou přesvědčit, jak se jim to daří, a porovnat své úspěchy s ostatními. 

Jelikož Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil rok 2024 Rokem motýlů, zaměříme se v této zprávě více právě na motýly.

Jak vypadá zahrada přívětivá pro motýly? Je hodně různorodá. Je kosená je po částech, což vytváří mozaiku menších ploch, z nichž některé jsou čerstvě posečené, některé byly posečené před dvěma měsíci a některé zůstávají neposečené až do dalšího roku. Do toho nějaké listnaté stromy a keře, které by však neměly tvořit souvislý porost (pro motýly ideální jsou třeba hlohy). Je potřeba, aby na zahradě byla jak místa osluněná, tak zastíněná. Dobré je, když se na ploše nacházejí třeba i hromady kamenů a nějaké drobné vodní plochy.

Čím více různých rostlin, a to jak kvetoucích, tak takových, které slouží jako potrava housenkám (hodně dobré jsou například různé jeteloviny), tím lépe. Ale i na zahradě se držme našich domácích druhů; chceme-li použít nějaké osivo na obohacení, podívejme se důkladně, z jakých rostlin se skládá a jakého je původu. Na motýlí zahradě mají místo i takové druhy, jako jsou bodláky či kopřivy, protože právě na nich také žije mnoho druhů motýlů (například babočky).

Obecně panuje přesvědčení, že motýli potřebují především květy, ze kterých mohou sát nektar. A když louka odkvete, je ji možné s čistým svědomím celou posekat. To je ovšem obrovský omyl! Květy potřebuje pouze dospělý motýl (a to ještě ne každý), což je ovšem v životě motýla jen krátká epizoda. Většinu života prožije motýl v podobě housenky. A tak klíčové pro přežití motýlů v naší krajině (včetně našich zahrad) je vytvořit vhodné podmínky právě pro housenky. A také pro zakuklení a přežití kukel. Vajíčka, housenky či kukly jsou samozřejmě i na odkvetlých rostlinách či na rostlinách, které nijak nápadně nekvetou (pro každý druh motýla jsou tyto podmínky specifické). A někde musí motýli, ať již v kterémkoli stádiu, přezimovat! Právě proto je vhodné část porostu ponechat po celý rok (tato část by ale měla být každý rok jiná).

Samozřejmě na zahradě nepoužíváme žádné chemické prostředky, zejména ne ty na hubení hmyzu.

Až budete pozorovat motýly, nezapomeňte, že krom těch nápadných, jako jsou babočky, žluťásci, okáči či perleťovci existují i stovky dalších, méně nápadných druhů (lišajové, přástevníci, můry, píďalky…), které také stojí za pozornost. Přejeme úspěšné pozorování a radost ze živé zahrady.

 Veškeré potřebné informace o Živé zahradě (jak se přihlásit, jak a co sledovat a zapisovat) najdete na webu www.zivazahrada.cz. Další akce pořádané v rámci Roku motýlů pak na www.rokmotylu.cz.

Foto: Jan Moravec