V Praze 2 se magické datum slavilo ve velkém. Rok Dvojky odstartoval sérií akcí včetně udílení čestných občanství
Magické datum plné dvojek 22. 02. 2022 oslavila druhá městská část velkolepě. V 02:22 spustila nové webové stránky a přímo před dvojkovou radnicí 22 minut po poledni symbolicky odstartovala projekt Rok Dvojky. Občané i návštěvníci Prahy 2 se tak po zbytek roku mohou těšit na desítky kulturních, společenských a sportovních akcí. Na své si přijde každý. Je připraven program pro všechny věkové generace a odehraje se ve všech čtyřech částech Prahy 2.
Bezprostředně po slavnostním zahájení Roku dvojky si mohli první návštěvníci prohlédnout venkovní panelovou výstavu Dvojka pro každého, která nabízí je přehlídkou pestrého života na Dvojce. Na náměstí Míru je výstava k vidění až do 22. března.
Radnice ocenila významné osobnosti Prahy 2 a udělila titul čestných občanů desítce laureátů. Mezi oceněnými byli: malíř Karel Benetka, geograf Ivan Bičík, architekt Petr Franta, vědec Ivan Havel (in memoriam), skladatel Jan Klusák, zpěvačka Jana Koubková, herečka Hana Maciuchová (in memoriam), choreografka a tanečnice Eva Rejšková, akademický malíř Rudolf Riedlbauch a herec Tomáš Töpfer.
„Udílení čestných občanství má u nás v Praze 2 dlouhou tradici. Žije zde celá řada významných osobností, které jsou s touto městskou částí spjaty a zasloužily se jak o celospolečenský přínos, tak o rozvoj, prospěch a dobré jméno druhé městské části. Je na nás a na budoucích generacích, abychom si jejich práce nejen vážili a připomínali jejich odkaz dál, ale také vytvářeli životní podmínky, díky kterým mohou mezi námi svobodně vyrůstat další významní, vzdělaní a tvůrčí lidé,“ uvedla u příležitosti udílení čestných občanství starostka Prahy 2 Alexandra Udženija.
Čestná občanství radnice Prahy 2 uděluje od roku 2004, titulem bylo k dnešnímu dni oceněno celkem 48 významných osobností.
Noví čestní občané Prahy 2
Karel Benetka je známý malíř, grafik, ilustrátor a karikaturista, který žije na Vinohradech. Původní profesí je projektant elektro, po roce 1968 byl z politických důvodů nucen opustit povolání. Od té doby je už jen svobodným umělcem. Od 60. let 20. století publikoval v časopisech, ilustroval řadu učebnic a knih. Se svými obrazy se pravidelně zúčastňuje salonu výtvarníků pro Konto Bariéry na podporu handicapovaných. Je členem skupiny Nezávislí. Po roce 1990 začal ilustrovat učebnice pro základní školy, má talent i pro psaný projev.
Ivan Bičík je uznávaný geograf, specializuje se na zemědělství a venkov, zejména na problematiku krajinných změn. Je autorem 18 vědeckých příspěvků v prestižních časopisech. Jako pedagog vedl desítky úspěšných bakalářských, magisterských a doktorských prací. Spolu s kolegy připravil několik vysokoškolských a středoškolských učebnic. Obdržel řadu ocenění, tím posledním byla v r. 2020 cena Arnošta z Pardubic v kategorii za vynikající počin ve vzdělávací činnosti na UK. Bydlí v Podskalské ulici a celý život pracuje na Přírodovědecké fakultě UK na Albertově, jednu dobu jako její proděkan (1990–1994). Dlouhá léta byl prezidentem České geografické společnosti.
Petr Franta je architekt s mezinárodním přesahem, známý svými nadčasovými stavbami. Vyrůstal na Královských Vinohradech, do základní školy chodil Na Smetance, volné chvíle trávil v Riegrových sadech a na sportovištích kolem vinohradské sokolovny. Rodina byla persekuována, otec Petra Franty na následky mnohaletého věznění zemřel. Středoškolská studia absolvoval na gymnáziu na náměstí Míru, po maturitě se dostal na Fakultu architektury ČVUT v Praze. Po promoci v roce 1972 pracoval pět let v atelieru ETA v Pražském ústavu výstavby hlavního města Prahy. Kvůli aktivnímu šíření Charty 77 byl opakovaně zatýkán a vyslýchán, jeho občanské postoje zůstaly pevné. Od roku 1977 žil v kanadském Montrealu, kde se podílel na řadě významných projektů. V 90. letech se vrátil zpět do vlasti, kde založil architektonický ateliér Brix&Franta Architekti, který navrhl mimo jiné Letiště Václava Havla. Nyní pracuje v ateliéru Petr Franta& architekti asoc.
Ivan Havel (In memoriam) byl uznávaným vědcem, mladším bratrem Václava Havla. Žil v domě na Rašínově nábřeží, zemřel ve věku 82 let na biofarmě Košík na Nymbursku, kterou založila jeho manželka Dagmar. Středem jeho zájmu byly počítačové vědy, umělá inteligence, kognitivní vědy a filozofické otázky. Od dětství se angažoval ve skautu. Po roce 1948 čelil ústrkům, kterým komunisté perzekuovali jeho „buržoazní“ rodinu. V letech 1969–1971 studoval na prestižní americké univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát z počítačové vědy. Řadu let byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stál u zrodu Občanského fóra. Napsal několik knih, známá je trojice Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté obočí a zjitřená mysl, Zjitřená mysl a kouzelný svět.
Jan Klusák je skladatel veřejnosti známý především jako autor hudby k seriálu Nemocnice na kraji města. Byl jednou z výrazných osobností nové filmové vlny v 60. letech. V roce 1963 vytvořil scénickou hudbu k premiéře hry Václava Havla Zahradní slavnost v Divadle Na Zábradlí. Od 60. let minulého století se uplatňoval ve filmu, a to i jako herec. Po srpnu 1968 byla jeho činnost tehdejším režimem utlumována a byl označen za politicky nežádoucí osobu, protože mimo jiné komponoval hudbu k zakázaným filmům. Ač byl nedoporučovaným skladatelem, dokázal se komponováním uživit. V roce 2006 byl za celoživotní práci a osobní postoj ignorující požadavky komunistického režimu oceněn Medailí Za zásluhy.
Jana Koubková je přední osobností jazzové scény, na Vinohradech žije od roku 2000. Ke zpívání ji v šesti letech přivedla prababička. S tanečními kapelami projela kus světa. V roce 1975 začala svou sólovou jazzovou dráhu v Jazz Sanatoriu Luďka Hulana. Od té doby si prošla mnoha stylovými seskupeními. Od blues, swingu, mainstreamu přes bebop, latin, free až po world ethno a fusion. V roce 1981 založila festival pro jazzové, bluesové a rockové zpěváky pod názvem VOKALÍZA. Jako pedagožka oboru interpretace působila na Pražské státní konzervatoři. Vyšly jí čtyři knížky: Recepty proti samotě, Zutí provádím s chutí, Básně z jazzové dásně a Koubkokvoky. Má své pořady v Českém rozhlasu i televizi.
Hana Maciuchová (In memoriam) byla přední českou herečkou a dlouholetou členkou Divadla na Vinohradech, kde prožila úctyhodných 50 úspěšných sezón. Měla nadání pro divadlo, film, televizi, dabing i přednes a patřila ke stálicím poetického divadla ve Viole. Televizní diváci si ji zamilovali jako copatou Anče z Krkonošských pohádek. Poslední rolí na scéně vinohradského divadla byla zchudlá šlechtična v inscenaci Harold a Maude, v níž byla nezapomenutelná. O oblibě u diváků svědčí i zisk čtyř ocenění v televizní anketě Týtý. V roce 2010 obdržela medaili Za zásluhy v oblasti kultury, třikrát získala ocenění Neviditelný herec za nejpopulárnější herecký výkon na vlnách Českého rozhlasu. Byla také patronkou projektu Pečovatelka roku, která každoročně oceňuje nejlepší sociální pracovníky – pravidelně se zúčastňovala slavnostního předávání cen na Novoměstské radnici v Praze 2.
Eva Rejšková je známá choreografka a tanečnice, která bývá nazývána folklórní královnou. Její jméno je spojováno především se Souborem písní a tanců Josefa Vycpálka, kde působila dlouhá léta jako choreografka a umělecká vedoucí taneční složky. Lidovým tancem se zabývala i profesně, své zkušenosti předávala dalším lidovým tanečníkům, souborům, vytvářela pro ně metodiku, choreografie. Se svým manželem Radkem pořádala kurzy lidového tance nejen doma, ale i v zahraničí. Napsala knihu Tančím na tenkém ledě. Na Vinohradech žije od roku 1972.
Rudolf Riedlbauch je významným českým malířem tvořícím a žijícím již více než 35 let v Praze 2 na Vinohradech. Od dětství se u něj projevoval výrazný výtvarný talent, a proto se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze, nastoupil do figurální a krajinářské školy profesora Františka Jiroudka. Inspiračními zdroji jeho tvorby bývá příroda a hudba, kterou se zabýval nejen on, ale i jeho sourozenci, dnes uznávaní hudební umělci. Významnou část jeho tvorby tvoří realizace v architektuře. K těm nejznámějším patří velká luneta ve vstupním prostoru Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Experimentoval také v práci se sklem. Jeho půvabné malby ve skle, vitráže a vázy zanechávají silné dojmy tak, jako celá jeho tvorba. Příležitostně se věnoval i ilustraci knih a povídek v časopisech. Jeho retrospektivní výstavu v září 2016 hostila i Novoměstská radnice v Praze 2.
Tomáš Töpfer je úspěšným hercem, pedagogem a režisérem, který žije v Praze 2 téměř celý život. Po studiích na DAMU začínal jako herec v ostravském Divadle P. Bezruče, pak přešel do Činoherního studia v Ústí n. Labem. Od roku 2012 působí jako ředitel Divadla na Vinohradech, kde hrál v letech 1987 – 1998. Je držitelem dvou Cen Thálie, za roli Tovjeho v Šumaři na střeše obdržel Cenu Alfréda Radoka a za titulní roli v seriálu Jana Vedrala Xaver v roce 2010 první místo v anketě rozhlasových posluchačů Neviditelný herec.
V závěru dne pak diváci na náměstí Míru shlédli premiéru dokumentu o životě v Praze 2. Symbolickou tečkou byl pak společný přípitek dvojkou vína z Grébovky a světelná show v podobě vyslání dvojice světelných paprsků k nebi. Ty budou na zahájení Roku Dvojky upozorňovat Pražany po dva dny.
