Ve skleníku Fata Morgana vykvetl nejmenší leknín na světě

Botanická zahrada Praha si pro své návštěvníky připravila novinku. V expozici tropických deštných lesů ve skleníku Fata Morgana je nově umístěn nejmenší leknín na světě – leknín trpasličí (Nymphaea thermarum). Celá rostlina tohoto druhu by se vešla na jeden list běžných leknínů, které známe z vodních ploch. Tato vodní rostlina se vyskytovala do roku 2008 pouze v jediném termálním prameni ve Rwandě. Tam v důsledku jeho odvodnění pro zemědělské účely zcela vyhynula. V současnosti je k vidění jen v botanických zahradách. Ta pražská je jednou z nich.

Leknín trpasličí byl objeven teprve v roce 1987. Nacházel se na jediném místě na světě – v termálním prameni ve Rwandě. Protože byl velmi vzácný a již od svého nalezení považován za ohrožený vyhynutím, začalo se s jeho pěstováním v zahradách v Německu a Velké Británii. V roce 2008 z přírody zcela zmizel. „Důležitou úlohou botanických zahrad je činnost v oblasti ochrany genofondu rostlin. Jde jak o zachování rostlin, které jsou vzácné a ohrožené, tak rovněž o udržení genofondu takových druhů, které se v přírodě již vůbec nevyskytují. Příkladem je i leknín trpasličí. U nás v botanické zahradě jej pěstujeme již od října 2018. V pěstebním zázemí nám i pravidelně kvetl. Exempláře, které máme k dispozici, jsme se nyní rozhodli ukázat i návštěvníkům,“ říká Vlastik Rybka, náměstek odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Nejmenší a nejvzácnější leknín na světě

Leknín trpasličí (Nymphaea termarum) patří do čeledi leknínovitých. Rostlinka je skutečně miniaturní – průměr jednoho trsu je do 15 centimetrů a jeden list měří obvykle jeden až dva centimetry. Oproti tomu list největší leknínovité rostliny na světě – viktorie královské (Victoria amazonica) může ve volné přírodě dosáhnout až průměru tři metry. Leknín trpasličí rostl původně v horkém termálním prameni, ve vlhkém bahně. Má drobné bílo-žluté květy, které se rozevírají z rána a zavírají se během odpoledne. Rozkvést může kdykoliv během roku. V botanické zahradě v Troji nejspíše uvidíte kvetoucí leknín ještě v průběhu prosince.

Trpaslík s velkým příběhem

Tento trpasličí druh leknínu byl znám pouze z jediné malé lokality na jihu Rwandy, poblíž hranic s Burundi a Demokratickou republikou Kongo. Rostl v malém mokřadu vedle bugaramských teplých pramenů, známých pod domorodým názvem Amashyuza. Mokřad měl v průměru asi 20 až 30 metrů a byl napájený výtokem z malého jezírka, do kterého ústily teplé prameny vyvěrající opodál. Leknín trpasličí tu objevil teprve v roce 1987 německý botanik Eberhard Fischer z Univerzity v Koblenz-Landau. Při další návštěvě této lokality si uvědomil, jak křehká je rovnováha biotopu, v němž leknín roste, a odeslal několik exemplářů do botanické zahrady v Bonnu. Rostliny zde mnoho let rostly, jejich rozmnožování tu však nebylo příliš úspěšné.

Počátkem nového tisíciletí se projevila řada faktorů, které vedly k vysušení termálního jezírka, a v roce 2008 byl leknín prohlášen za vyhynulý. Poslední rostoucí exempláře v Bonnu poskytly semenáčky, které se v rámci výměnného programu dostaly do londýnské botanické zahrady Kew do rukou Carlose Magdaleny Rodrigueze. Ten zjistil, že tomuto leknínu se nedaří pod vodou, ale musí se pěstovat těsně pod hladinou. Následně se podařilo vypěstovat 30 mladých rostlin a tento druh tak byl zachráněn před úplným vyhynutím. Za posledních 10 let se leknín trpasličí rozšířil do botanických zahrad po celém světě. Na udržovací kultuře v Česku se kromě Botanické zahrady hl. m. Prahy, kam se dostaly první rostlinky, nyní podílejí i zahrady v Liberci, Plzni nebo Třeboni.

Noční džungle v Troji 

Návštěvníci botanické zahrady si i v letošním roce mohou užít oblíbené večerní komentované procházky setmělými prostory skleníku Fata Morgana, nazvané Džungle, která nespí. Noční prohlídka expozice poskytuje zcela jiný zážitek než návštěva ve dne. Některé druhy rostlin rozkvétají právě za tmy a omamně voní, skleníkem se nese koncertování tropických žabek. Na dobrodružnou výpravu noční džunglí se návštěvníci mohou vypravit do 17. prosince a následně od ledna do března 2023. Večerní komentované prohlídky se konají vždy v pátek a v sobotu v šesti skupinách postupně od 17 až do 20 hodin. Účast je třeba si předem rezervovat. Rezervační formulář a další informace najdete na www.botanicka.cz. Venkovní expozice trojské zahrady jsou až do konce února zpřístupněny bezplatně.

Foto: archív botanické zahrady