Veleň a další obce požadují tunelovou variantu Pražského okruhu
Středočeská obec Veleň na severovýchodě Prahy uspořádala k tématu dostavby Pražského okruhu veřejné setkání občanů a starostů v území kolem plánované stavby s ministrem dopravy Martinem Kupkou. Starostka Veleně zmínila, že je pro obec přijatelné pouze tunelové řešení Pražského okruhu. Podobné stanovisko prezentovali zástupci obcí Radonice a Přezletice, kteří se setkání účastnili.
„Při řešení dostavby Pražského okruhu věnujeme velkou pozornost tomu, abychom i na základě připomínek obcí a pražských městských částí našli co nejpřijatelnější technické řešení. Zástupci samospráv při diskusi znovu vyjádřili, že preferují tunelovou variantu,“ komentoval setkání ministr Kupka.
Příprava Pražského okruhu se musí v dotčeném území vypořádat i s problémy s vyšší hladinou spodní vody a s nárazovými povodněmi na toku Mratínského a Třeboradického potoka. Projekt proto bude zahrnovat i potřebné retenční nádrže a spolu s Povodím Labe se řeší další opatření, například suché poldry. Pražský okruh přinese v území významné snížení dopravní zátěže na současných přetížených silnicích. Na území Veleně by mělo díky okruhu dojít ke snížení dopravní zátěže přibližně o 50 %.
„Ministr Kupka je první v řadě ministrů dopravy, který se s námi baví. Okruh je naše daň za sousedství s Prahou a my musíme vyjednat co nejlepší řešení,“ zmínila starostka Veleně Radka Matějková.
Její slova potvrdil i Stanislav Němec, starosta obce Radonice, který se akce rovněž účastnil: „Okruh akceptujeme se skřípěním zubů, ale skutečně pouze v tunelové variantě.“
Přítomní občané zmínili například obavy z budoucího hluku kolem okruhu. Ministr Kupka upozornil, že žádné město nemá okruh vedený výhradně v tunelu: „Není to jen otázka finanční, ale také technická a bezpečnostní. Mimo to se ale u okruhů staví různé protihlukové valy, stěny a další prvky, tak jako to má například Mnichov.“
Ministr Kupka při debatě s lidmi připomněl, že dostavba okruhu by mohla probíhat formou PPP, tedy projekt financovaný ze soukromých zdrojů tak jako je tomu u současné D4. Tato možnost vede k rychlému a efektivnímu řešení i následnému provozu stavby. Původní návrhy na vybudování dálničního okruhu kolem Prahy sahají až před první světovou válku. Plány na výstavbu Pražského okruhu se začaly významněji rozvíjet teprve po roce 1989, a od té doby byla jeho dostavba postupně projednávána, přepracovávána a realizována s různými problémy a zpožděními. Není tedy překvapivé, že kolem této stavby stále panuje řada mýtů a nedorozumění.