Velká retrospektivní výstava Libuše Jarcovjákové otevírá podzimní sezónu NGP

Národní galerie Praha představuje výstavu mezinárodně uznávané fotografky Libuše Jarcovjákové. Návštěvníci si mohou vychutnat specifickou instalaci kombinující černobílé i barevné fotografie, jež ukazují autorku nejen jako dokumentaristku, ale především jako umělkyni s jedinečným rukopisem. Během Podzimního Openingu zahájí NGP také výstavní instalaci 1924–1974–2024: Pražský Veletržní palác, věnovanou důležitým momentům historie této budovy.

Libuše Jarcovjáková s fotoaparátem v ruce autenticky zaznamenává svůj život  a okolí od 70. let minulého století. Její fotografie přinášejí témata vnitřní svobody, vášně, touhy a nejistoty. Výstava uvede stěžejní okruhy bohaté fotografické tvorby této autorky: volné cykly z Prahy v období normalizace věnované zkoumání vlastní identity, kdy fotografovala LGBTQ+ komunitu a noční život a také práce s menšinami z 80. let minulého století. Přehlídka sleduje umělkyni, její úspěchy, nezdary a hledání sama sebe nejen v bývalém Československu, ale mapuje i její návštěvy Japonska, odchod do Západního Berlína, pád železné opony a návrat do Prahy v devadesátých letech.  

Kurátorka výstavy Lucie Černá provede diváka archivem i současnou tvorbou umělkyně v širokém spektru jejích analogových i digitálních fotografií a představí  i její nová, dosud neznámá díla. Černobílé a barevné momentky se střídají s konceptuálně a typologicky působivými fotografiemi náhodných kolemjdoucích, přátel, milenců a milenek a vlastních autoportrétů, tak typických pro její tvorbu.

„Ráda nabourávám zaběhnuté představy o umělci a o tom, jak se na dílo dívat. Cením si toho, že jsem od Národní galerie a ředitele Sbírky umění po roce 1945 Michala Novotného dostala volnou ruku a příležitost představit Libuši způsobem, který plně respektuje její tvorbu. Spolu s architektkou Annou Matouškovou jsme vytvořily prostor, který divákovi umožňuje volně objevovat jednotlivá díla,  a zároveň vnímat jejich vizuální i obsahový kontext. Přehlídka je zároveň výsledkem naší intenzivní osmileté spolupráce s Libuší a já jsem ráda, že její tvorbu můžeme teď ve Veletržním paláci představit českému i mezinárodnímu publiku,“ říká kurátorka Lucie Černá.

Výstava nabízí inovativní přístup k instalaci, kdy jsou fotografie umístěny na polo-průhledných profilech v barevné architektuře, což umožňuje divákům nové  a originální vnímání díla fotografky. Instalace odráží cykličnost života, nikdy nekončící proces obnovy a umírání, jakési chození dopředu a zpět, hledání, experimentování a neustálé objevování nových perspektiv, což jsou charakteristiky života a tvorby Libuše Jarcovjákové. Kurátorka vede návštěvníky  chronologicky, zároveň je ale motivuje, aby se nedrželi naznačené struktury, ale šli nejprve k pracím, které je budou přirozeně zajímat – a pak si teprve pospojovali jednotlivé celky. Součástí instalace je také dlouhý vinylový pás, který se vine celým mezaninem Veletržního paláce, kde je výstava umístěna. Jsou na něm rozfázované fragmenty z autoportrétů fotografky.

Generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast k této retrospektivě říká: „Výstava Libuše Jarcovjákové tematicky zapadá do jedné z našich programových priorit, kterou jsou ‘ženy v umění’ a zároveň se dotýká exilového umění, jež je také často součástí našich projektů. Pro mě je její tvorba charakteristická jakousi plynulostí mezi médii i generacemi. Její autenticita a osobní přístup k umění vytvářejí zvláštní, osobní vztah k divákovi. Velmi si vážím jejího přínosu  a originality.“

Součástí veřejného a vzdělávacího programu k výstavě budou komentované prohlídky s umělkyní, kurátorkou a lektorkami NGP. Připraven je také přednáškový cyklus mapující kapitoly z díla fotografky v širším kulturně  a politicko-společenském kontextu. K výstavě připravila Národní galerie Praha také vzdělávací program pro žáky 8. a 9. třídy základní školy a pro střední školy. V něm se lektorky a lektoři zaměří na téma identity. Fotografii nahlédnou jako médium k poznávání sebe sama i druhých, k prohlubování empatie a respektu. Fotografie Libuše Jarcovjákové jsou inspirací k odvaze otevřít se předem nearanžované vizualitě. Pro pedagogy jsou připraveny studijní materiály, které rozšiřují informace k výstavě, vazby k dalším autorům a nabízí inspiraci do výuky.

Kromě této první retrospektivní výstavy Libuše Jarcovjákové se také do českých kin chystá unikátní dokumentární portrét Ještě nejsem, kým chci být, který režisérka Klára Tasovská vytvořila z tisíců fotografií. Po světové premiéře na Berlinale a uvedení na filmovém festivalu v Karlových Varech se film, pod hlavičkou distribuční společnosti Aerofilms, dostane do českých kin od 3. října 2024. Každý držitel vstupenky na tento film má nárok na slevu 20 % z ceny vstupného na výstavu Libuše Jarcovjáková v NGP a naopak každý návštěvník této výstavy dostane slevu 20 Kč z ceny vstupného na film. Slevu lze uplatnit pouze osobně na pokladnách kin Aero, Bio Oko a Světozor. Podrobnější informace jsou uvedeny na webu NGP.

Instalace k historii Veletržního paláce i nové grafické kabinety

26. září během Podzimního Openingu otevírá NGP rovněž výstavní instalaci 1924–1974–2024: PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ PALÁC, která bude k vidění v prostoru Korzo Veletržního paláce do 30. března 2025. Výstava, kurátorovaná Helenou Huber-Doudovou a vytvořená Janem Brožem připomíná stoleté výročí této budovy. Kompozice fotografií instalovaných na lightboxech poskytují vizuální srovnání z různých období – obchodní provoz meziválečné doby, poválečné ideologicky motivované přehlídky, požár paláce v roce 1974 i jeho kompletní rekonstrukci a znovuotevření v roce 1995 jako sídlo sbírek moderního a současného umění Národní galerie Praha.

Výstava mapuje ikonické pohledy na jedinečnou stavbu a přibližuje její původní obchodní účel typografickou montáží log různých firem. „Pražský Veletržní palác ohromil při návštěvě Prahy v roce 1928 architekta Le Corbusiera – obdivoval se jeho měřítku, progresivnímu architektonickému stylu, pozastavil se nad dílčími nedostatky půdorysů a fasády, absencí jeho oblíbených ramp. I přes výtky Le Corbusiera Veletržní palác během své staleté existence projevil schopnost transformace a adaptability a zůstává ústřední českou funkcionalistickou památkou a moderním výstavním palácem Národní galerie Praha,“ říká  kurátorka Sbírky architektury NGP, Helena Huber-Doudová.

Kromě výstavy Libuše Jarcovjáková a instalace 1924–1974–2024: PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ PALÁC se 26. 9. ve Veletržním paláci otevírají i menší výstavní kolekce grafiky a kresby, tzv. grafické kabinety. Výstava Voilà la femme je věnována nekonečným možnostem koláže a NGP tak připomíná 110. výročí narození Jiřího Koláře. Představí autorovy koláže ze  60. a 70. let vytvořené z reprodukcí slavných uměleckých děl, od  Leonarda da Vinciho přes Paula Gauguina až po Pabla Picassa. Tuto poutavou mozaiku dějin umění autor transformoval v příběh vizuálního umění 20. století, který je stejně tak osobním jako univerzálním svědectvím doby. Představeny budou doposud nevystavená díla ze sbírek NGP akcentující motiv žen.

Dalším nově otevíraným grafickým kabinetem je Salomé, femme fatale symbolismu a dekadence, který je umístěný ve sbírkové expozici 1796–1918: Umění dlouhého století ve Veletržním paláci. Grafický kabinet představí téma Salome v dílech francouzských umělců, ale především ukáže, jak se tento motiv rozvinul v prostředí Čech – v kresbách a grafikách autorů ze skupiny Sursum (Josef Váchal, František Kobliha, Jan Konůpek) a v grafických dílech malířů ze skupiny Poutníci (August Brömse, Norbert Hochsieder). 

A třetím grafickým kabinetem, který nově přivítá návštěvníky sbírkové expozice Umění dlouhého století, jsou Pohádkové ilustrace Hanuše Schwaigera. Tento umělec ve svých kresbách a obrazech často vytvářel vlastní znepokojivý svět na hranici reality a snu. Opakovaně se vracel k tématu vodníka, krysaře nebo Krakonoše. Kabinet představí jak některá z těchto děl, tak také ilustrace určené pro knižní vydání.