Většina lidí plavat umí a pohyb ve vodě je baví, věnují se mu jen málo a mají problém s technikou

Ačkoli je plavání jedním z nejzdravějších fyzických cvičení, většina Čechů si ho spojuje s především se zábavou a relaxací. I proto se mu lidé věnují obvykle jen zřídka. Pravidelnou sportovní aktivitu představuje jen pro zhruba 10 % Čechů. Lidé v Česku přitom plavat umějí, mívají však problémy se správnou technikou. Neplavců je v dospělé populaci jen okolo 6 %. Ukázal to průzkum* realizovaný společností ALBIXON v rámci projektu Rozplavme Česko, jehož cílem je podpořit zdravý životní styl a ukázat celému Česku, že plavání je zábava.

Plavání je mezi Čechy oblíbené. Přesto se mu více než polovina populace věnuje jen zřídka. Průzkum uskutečněný v rámci projektu Rozplavme Česko ukázal, že alespoň několikrát v měsíci si do veřejného bazénu, volné přírody či soukromého bazénu na zahradě chodí zaplavat jen zhruba třetina lidí. „Ve společnosti ALBIXON věříme, že každý může být plavec, a to dobrý plavec. Chceme proto zdravé plavání přiblížit všem Čechům. Jsme totiž přesvědčeni, že plavání je pro všechny,“ říká Daniel Bareš, marketingový manažer společnosti ALBIXON a ambasador projektu Rozplavme Česko.

Přestože 84 % lidí hodnotí svoje plavecké schopnosti hodnotí jako výborné, chvalitebné nebo dobré, mají ve skutečnosti podle holistické terapeutky Kateřiny Fadljevičové amatérští plavci často problémy se správnou technikou. „Při plavání je důležité správně srovnat hlavu s tělem, ať už plavete kraul nebo prsa. V ideálním případě byste měli držet hlavu a tělo v přímé linii od začátku až do konce provedení záběru. To znamená v části záběru ponořit hlavu po vodu. Většina lidí však má tendenci držet obličej a hlavu neustále mimo vodu a dívat se dopředu, aby mohli dýchat. To však představuje velkou zátěž pro páteř. Důsledkem bývá ztuhlost a bolesti krku či zad,“ popisuje Fadljevičová.

Jeden ze základů správného plavání – dýchání do vody – umí bez problémů jen 18 % dospělých plavců. Častěji si v tomto směru věří muži než ženy. Více než třetina lidí nádech nad vodou a vydechování pod hladinou ovládá s obtížemi, polovina plavců pak neumí dýchat do vody vůbec. „Nesprávné dýchaní při plavání může způsobovat nepříjemné bolesti včetně bolestí hlavy,“ říká terapeutka. Ani v další důležité plavecké dovednosti, kterou představuje klidné ležení ve vodě na zádech, nejsou Češi stoprocentní. Takzvanou odpočinkovou polohu zvládá bez problémů jen 42 % plavců.

Z plaveckých stylů jsou mezi lidmi nejrozšířenější prsa. Pro 84 % lidí jde zároveň o nejčastěji využívanou plaveckou techniku. „Prsa lze plavat v každém věku. Jde o styl, jenž umožňuje vytrvalostní plavání bez nutnosti velké fyzické kondice. Navíc ho jako první volbu učí snad každá plavecká škola,“ popisuje důvody popularity tohoto způsobu plavání předseda České unie školního plavání Ladislav Botek.

Druhý nejrozšířenější kraul sice zvládají plné dvě třetiny respondentů, ale při plavání ho využívají spíše jako doplňkový styl, protože je náročnější na koordinaci a techniku. Více než polovina lidí pak dokáže plavat také znak. Při běžném plavání ho ale nejčastěji volí jen 3 % lidí, přestože je považován za nejzdravější plaveckou techniku.

Také podle holistické terapeutky Kateřiny Fadljevičové je nejlepším plaveckým způsobem na protažení celého těla právě znak. „Obrovskou výhodou znaku je možnost se kdykoliv nadechnout. Jde o ideální protažení přetížených svalů zad, uvolnění ramen a hrudníku. Zároveň dochází k posílení ochablých svalů středu těla a dalších,“ popisuje terapeutka. Nejméně využívaným stylem je pak podle průzkumu motýlek, který zvládá jen necelá pětina plavců.

Právě relax, zábava a protažení celého těla patří mezi nejčastější motivace, proč Češi chodí plavat. Jako prostředek pro zvýšení fyzické kondice využívá plavání jen zhruba čtvrtina lidí. I proto ze statistik vyplývá, že většina Čechů chodí plavat jen zřídka nebo nikdy a zvoleným plaveckým stylem uplave nanejvýš 500 metrů. Alespoň jednou za měsíc plavání vyhledává zhruba třetina respondentů. Pravidelných plavců, kteří se pohybu ve vodě věnují minimálně jednou týdně je v populaci zhruba 10 %.

Zajímavostí průzkumu je také to, že za nejlepší plavce se považují obyvatelé Libereckého kraje, ačkoli spolu se Středočechy patří k těm, kteří se plavání věnují nejméně. Častěji než v jiných krajích se naopak plavání věnují lidé v Olomouckém, Karlovarském či Jihomoravském kraji.

Ačkoli je plavání bezpečnou aktivitou, i při něm může docházet ke kritickým situacím. Téměř dvě třetiny Čechů si však podle průzkumu myslí, že kdyby bylo potřeba pomoci tonoucímu, dokázali by to. „Ze zkušenosti se domnívám, že schopnost poskytnout efektivně první pomoc tonoucímu je u laické veřejnosti poměrně nízká. Nejde jen o resuscitaci člověka po tonutí, která má určitá specifika, ale také o technickou první pomoc – vytažení tonoucího z vody, přivolání pomoci a další kroky tak, aby byla pomoc efektivní, rychlá a zároveň bezpečná pro zachránce i zachraňovaného,“ vysvětluje urgentní lékař Marek Dvořák.