Viditelnost na silnici je věcí všech účastníků provozu

Jízda či chůze v mlze, při silném dešti nebo v nočních hodinách jsou pro všechny účastníky silničního provozu situace se zvýšeným rizikem. Například u téměř čtvrtiny dopravních nehod s účastí chodce je vina na straně řidiče vozidla v důsledku omezené viditelnosti. Naopak chodec přehlédne ze stejného důvodu vozidlo ve více než deseti procentech.

Ať je již vina při nehodách za snížené viditelnosti prokázána jakékoliv zúčastněné straně, je bez pochyby, že možností k nápravě a snížení následků často vážných dopravních nehod je celá řada. Dlouhodobá statistika Centra dopravního výzkumu a BESIP potvrdila, že za posledních 14 let byl podíl usmrcených chodců na silnicích v noci vždy více než poloviční (v loňském roce 53 %) a problémem jsou podle očekávání především podzimní a zimní měsíce v roce.

„Ve dne snižuje správné osvětlení pravděpodobnost, že nehoda skončí jako smrtelná, o celou čtvrtinu. V noci je ale riziko nehody končící smrtí některého z jejích účastníků více než dvakrát větší než za dne. Proto správné osvětlení a respektování pravidla ´vidět a být viděn´ je zde zcela  zásadní,“ zdůrazňuje základní pravidlo Ing. Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, jejíž bezpečnostní kampaň ´Ty to zvládneš´ na problematiku viditelnosti na silnicích pravidelně poukazuje. Jedním ze základních předpokladů ke snížení tohoto typu dopravních nehod je zajištění řádného technického stavu vozidla jeho provozovatelem. „Špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o 30 metrů nebo naopak až 20krát zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů. Pravidelná kontrola osvětlení vozidla je proto velmi důležitá. Existuje i možnost nechat si za pár korun reflektory seřídit přímo na STK,“ připomíná nstržm. Michal Fridrich z Hasičského záchranného sboru ČR.

Dalším rozhodujícím faktorem je rychlost. Řidič by měl vědět, že schopnost bezpečně zastavit vozidlo nebo se vyhnout neosvětlené překážce v nočních hodinách výrazně klesá při rychlosti vyšší než 50 km/h. Zejména při změně použití světel z dálkových na potkávací by měl řidič snížit rychlost vozidla ke zmíněné hranici. Porovnáme-li pravděpodobnosti úmrtí chodce při střetu vozidlem, tak v padesátikilometrové rychlosti je jeho šance na přežití cca 60 %. S rychlostí vyšší jen o 20 km/h je tato šance ani ne desetiprocentní, což je varující údaj.

Jak již bylo zmíněno, svůj podíl viny na fatálních následcích dopravních nehod při snížené viditelnosti nenesou však pouze řidiči motorových vozidel. Výrazný a viditelný oděv chodců s reflexními prvky hraje v souboji s časem a odpovídající reakcí za volantem vozu zásadní roli. „S rozsvícenými potkávacími světly uvidí řidič chodce bez reflexních prvků maximálně na padesát metrů. Při osmdesátce tak má jen dvě vteřiny na reakci.  Navíc, když svítí potkávacími světly, většinou je to kvůli autu v protisměru, které může řidiči třeba i znemožnit se chodci včas vyhnout,“ potvrzuje plk. Mgr. Pavel Žíha, vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Na správnou viditelnost chodce během noci či v mlze má kromě využití reflexních prvků vliv také barva oblečení. Zatím co v případě modré barvy oděvu je chodec viděn na vzdálenost přibližně 18 metrů, v případě bílého oděvu se tato hranice viditelnosti posouvá na 55 metrů. I s touto vzdáleností se však řidič za volantem pohybuje stále pouze v rovině rozpoznaného nebezpečí bez možnosti jakékoliv reakce. Naopak oděv s reflexním materiálem posouvá viditelnost chodce až na vzdálenost 200 metrů, která dává dostatečnou dobu na adekvátní a často život zachraňující reakci za volantem.

Video k tomuto tématu najdete: ZDE Také na sociálních sítích FB a YouTube

Zdroj dat: Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020, Besip – Ministerstvo dopravy/CDV