Volně žijící živočichové, jejich ohrožení a pomoc záchranných stanic
Také vám není lhostejná příroda okolo nás a v ní volně žijící živočichové? Snažme se ji tedy ze všech sil chránit a zbytečně neznečišťovat! A víte, kdo už toto vše řadu let zcela nezištně dělá? Je to hned několik organizací a spolků! Pojďme se tedy společně s touto problematikou blíže seznámit…
Žijí tu s námi, ve všedním životě si jejich existenci často ani neuvědomujeme. V důsledku lidského jednání jsou zraňováni či usmrcováni. Mazlit se s nimi nedá a člověka většinou nijak nevyhledávají. Veřejností jsou nezřídka opomíjeni. Mají své pocity, strach a bolest cítí stejně jako my. O kom je řeč? O volně žijících živočiších.
Za všechno může člověk…
Člověk krajinu začal přetvářet už od neolitu, jeho činnost však neměla na volně žijící živočichy tak významný vliv, jako je tomu v posledních několika stoletích, kdy člověk vyhubil celou řadu druhů. I v současné době dochází k ohrožení řady druhů vlivem lidské činnosti, dochází ke snížení počtu populací a jedinců v jednotlivých populacích, což s sebou přináší řadu problémů v podobě vyhledávání partnera či příbuzenskému páření (tzv. inbrední deprese), to následně může vézt k vymírání.
Co ohrožuje v současnosti populace druhů volně žijících živočichů?
Především dochází k úbytku vhodných biotopů, které představují nezbytný životní prostor a dostatek potravy pro životaschopnou populaci. Vlivem liniových staveb dochází k fragmentaci krajiny, která se stává pro celou řadu druhů i jedinců nepropustnou. Dochází ke snižování početnosti populací a opět k výše zmíněným problémům malých populací. Narovnali jsme potoky a řeky, stavbami je učinili neprůchodnými. Odvodnili a odtěžili jsme rašeliniště, která fungovala jako přírodní houba k zadržování vody a zadržovala obrovské množství oxidu uhličitého.
Dnes fragmenty tohoto zákonem chráněného biotopu, za usilovné práce ochránců přírody, poskytují útočiště pro řadu zvláště chráněných druhů. Vlivem člověka dochází k šíření nepůvodních organismů, řada z nich má invazivní charakter a způsobují další úbytek původních druhů. Monokulturní hospodaření v lesích i na polích rovněž bylo ránou pro naši biodiverzitu. Prostředí se pro většinou druhů stává nehostinným, neposkytuje úkryty a dostatek rozmanité potravy. Z lesů vymizelo mrtvé dřevo, které bylo mikrobiotopem až pro sedmdesát procent hmyzu na ně vázaného (tzv. saproxilického hmyzu), což v kombinaci s úbytkem doupných stromů ovlivnilo řadu druhů ptáků i dalších živočichů.
Z polí zmizely remízky, zato přibyla spousta chemie a jedů. Nešetrné hospodaření ovlivňuje negativním způsobem půdu, podzemní vodu a spoustu živočichů, kteří zde již nenalézají úkryt a možnost hnízdění. Řada plevelů patří dnes k ohroženým, ptáci nemají dostatek potravy, bezpečný prostor k hnízdění, jsou ohrožováni a usmrcování aplikacemi jedů. Nejen ptáci, ale i další živočichové jsou zraňováni zemědělskou technikou. Např. ztráty na mláďatech srnčí zvěře dosahují každý rok závratných šedesát tisíc zvířat, jak vyplývá ze statistik (Ekolist, 2019). Na zraňování živočichů se dále do značné míry podílí doprava, domácí mazlíčci, ekologické pasti (nezajištěná zemědělská vzduchotechnika, bazény, sudy s vodou), u ptáků často dochází k popálení o elektrické vedení. Nezřídka jsou bohužel odebírána z přírody, v dobré víře, mláďata, u kterých se jejich nálezce domnívá, že jsou opuštěná. Takovéto jednání znamená pro mládě velké komplikace a mnohdy bohužel i smrt.
Co se děje se zraněnými či jinak handicapovanými volně žijícími živočichy?
Pokud najdete zraněného či jinak handicapovaného volně žijícího živočicha, vždy volejte záchrannou stanici. Česká republika má síť záchranných stanic, kterou spravuje Český svaz ochránců přírody. Pokud si nejste jisti kam zavolat, na webových stránkách www.zvirevnouzi.cz naleznete kontakty na záchrannou stanici ve vašem území. Pro usnadnění jednání si lze zdarma stáhnout aplikaci „Zvíře v nouzi“ https://apps.apple.com/cz/app/zvíře-v-nouzi/id1126438867. V případě nálezu mláděte rozhodně kontaktujte stanici nebo dispečink Národní sítě záchranných stanic tel.: 774 155 155 a to ještě dříve, než se k mláděti budete přibližovat do jeho těsné blízkosti. Až zkušený odborník vám poradí, zda je mládě skutečně v ohrožení života a potřebuje vaši pomoc.
Co to vlastně jsou záchranné stanice?
Záchranné stanice jsou zařízení pro jedince volně žijících živočichů neschopných v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě. Do stanice se dostávají na základě podnětu občanů. Cílem záchranných stanic je jejich návrat zpět do přírody. Ti, kteří se pro svůj handicap zpět vrátit nemohou, zůstávají ve stanici, kde je jim poskytnuta potřebná péče. S těmito živočichy se v záchranných stanicích můžete seznámit. Bývají umístěni v částech stanice přístupné pro veřejnost, za účelem informování veřejnosti o příčinách a důsledcích ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů. Tyto jedince si většinou můžete i adoptovat a tím pomoci záchranné stanici s nákladnou péčí.
Kolika zvířat se pomoc záchranných stanic týká?
Dle údajů Českého svazu ochránců přírody za rok 2019 bylo v záchranných stanicích dvacet pět tisíc zachráněných zvířat, z toho více než polovina úspěšně navrácena do volné přírody, počet se každoročně zvyšuje.
S jakými problémy se nejčastěji záchranné stanice potýkají?
Problémy jsou různého charakteru, mezi ty nejzávažnější patří: 1) počet zvířat (zejména mláďat), která přichází do stanice po jejich zbytečném odebrání z volné přírody a za 2) se jedná o problém s financováním stanic. V České republice není zajištěno plošné financování, problémy mají především záchranné stanice, které působí jako neziskové organizace. Ty jsou přímo závislé na pomoci formou dotací, grantů a v nemalé míře přímo veřejnosti. Český svaz ochránců přírody také pořádá sbírku s názvem „Zvíře v nouzi“ (odkaz uveden výše), kam můžete přispět libovolnou částkou, a ta se dělí dle stanovených kritérií mezi všechny záchranné stanice. Pokud se rozhodnete přispět na provoz stanic, můžete tak učinit i formou dárcovské SMS zprávy.
Zdroj: Zuzana Kemrová, eCanis
Foto: Vladimír Tomáš Smolík
Fotografie pocházejí ze Záchranné stanice Bublava, provozované spolkem DROSERA.
