Vypne Putin Česku ropu? Jeho včerejší podpis příslušného dekretu zatím nechává trhy v klidu

Ruský prezident Vladimir Putin včera podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících – přímo i nepřímo – cenový strop na ruskou ropu. Cenový strop se týká ropy, kterou Rusko vyváží námořní cestou, tedy prostřednictvím tankerů. Proto nelze hovořit o tom, že by jej Česko podporovalo přímo. Přímo totiž námořně dodávanou ruskou ropu neodebírá. Nepřímo však strop podpořilo. Podporuje jej totiž Evropská unie jako celek. A Česko si nevyjednalo výjimku z této podpory jako Maďarsko.

Proto nelze zcela vyloučit, že Putin by mohl přikročit k zastavení dodávek Česku jižní větví ropovodu Družba, kudy proudí ruská ropa. Ta stále tvoří zhruba polovinu ropného dovozu do ČR. Jižní větví Družby však dováží ruskou ropu také právě zmíněné Maďarsko. A tomu Moskva ropu vypne jen těžko. Když Budapešť nyní představuje jejího největšího spojence, resp. nejmenšího odpůrce v rámci EU a když se nepodepsala ani pod uvedené zastropování.

Světový trh se však zatím závažnější reakce Ruska neobává. Putinův dekret trhy hodnotí jako příliš vágní. Důležitější tak budou reálné činy Ruska. Ty jsou však zatím mírnější, než se trhy obávaly. Ostatně ropa Brent včera přidala na ceně jen zhruba 0,5 procenta. A dnes zlevňuje. Mnohem více než Putinův dekret její cenu nyní ovlivňuje uvolňování covidových restrikcí v Číně.

Trhy se obávají, že šíření covidu v Číně může přechodně utlumit tamní poptávku po palivech, neboť vysoký počet nakažených a hospitalizovaných ochromí čínskou ekonomiku, tamní průmysl a dopravu, ale také spoje mezi Čínou a zahraničím. Ostatně různé země světa stále vážněji zvažují, že zavedou restrikce na spoje z Číny, jejíž covidová data zhusta považují za netransparentní a nepříliš průkazná.

Zatím tedy nelze předpokládat, že by zmíněný Putinův dekret jako takový výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní. Tehdy se nafta prodávala celkem běžně za zhruba 50 korun za litr.

Putinův dekret však není překvapivý. Překvapivé je spíše to, jak dlouho Rusku trvalo, než s odezvou na západní embargo přišlo – vždyť strop na ruskou ropu vstoupil v platnost již před více než třemi týdny a předtím se o něm hovořilo řadu měsíců.

Vzhledem k tomu, že dekret tedy není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál – nejen v oblasti dodávek ropy, i v oblasti dodávek plynu –, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko tento týden například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal. Evropský trh s plynem pro Moskvu zůstává relevantní, jak uvedl vicepremiér Alexander Novak.

To vše naznačuje, že Putinův dekret by neměl vyvolat žádný dramatický otřes na evropských trzích s palivy. Neměl by vést ani k jakkoli dramatičtějšímu trvalejšímu růstu cen pohonných hmot v ČR, byť přechodné cenové výkyvy jistě vyvolat může.

Lukáš Kovanda, Ph.D.