Výstava Identita – příběh českého grafického designu nadchne znalce i širokou veřejnost

Obor, na který mohou být Češi právem hrdí už sto let, představuje hlavní podzimní výstava Musea Kampa Identita – příběh českého grafického designu, jež zároveň splácí dluh profesionálům i široké veřejnosti. Zcela a historicky poprvé reprezentuje české grafické univerzum v celé jeho šíři ve všech třech patrech Musea Kampa. To se od 12. října 2024 do 2. února 2025 promění v muzeum této vizuální disciplíny, která zároveň slouží veřejnosti. Návštěvníkům nabízí několik stovek exponátů od začátku 20. století po současnost: ikonické plakáty, špičkové upravené knihy a časopisy, desítky logotypů, vývoj státních symbolů a navigačních systémů nebo výjimečné příklady grafického designu z epochy audiovizuálních médií. Kurátory výstavy jsou Filip Blažek a Linda Kudrnovská, komisařem David Korecký.

Nejen šíře, ale i pocta oboru reprezentujícímu Čechy dlouhodobě a úspěšně i v zahraničí, dělá z výstavy Identita jednu z výtvarných událostí roku. Expozice kombinuje jak slavná díla špičkových autorů, tak tvorbu těch, co teprve začínají. Výběr děl vychází ze zhruba sto padesáti dialogů, které autoři výstavy vedli s českými grafickými designéry, teoretiky, pedagogy či studenty během natáčení televizního dokumentárního cyklu Identita, při přípravě více než pětisetstránkové stejnojmenné monografie a při dalších příležitostech. Expozice představuje jak stálice české grafické tvorby, na nichž se shodla většina odborníků, tak díla původně určená jen malému okruhu diváků. Návštěvníci například zhlédnou detailní porovnání orientačních systémů pražského metra ze 70., 80. let a ze současnosti v reálné velikosti, první vydání slavných dětských knih od Josefa Lady, Karla Čapka nebo Karla Poláčka, na vlastní oči uvidí i dvacetikilovou knihu Šumava umírající a romantická, kterou napsal, ilustroval, vysázel i vytiskl Josef Váchal, či slavnostní provedení československé ústavy z roku 1932 od Josefa Sejpky.

Vystavený zde je také například ilegální Preissigův časopis V boj, slavné filmové plakáty ze 60. a 70. let minulého století, jako například ten k filmu Flashdance od Zdeňka Zieglera, ale také třeba vinné etikety či obaly známých produktů vysoké estetické kvality. Nechybí graficky hodnotné obaly hudebních alb od Garáže přes Master’s Hammer po Vladimira 518. V Museu Kampa jsou však k vidění díla stovek autorů, mezi nimi jsou Petr Babák, Adolf Born, Tomáš Brousil, Karel Haloun, Clara Istlerová, Klára Kvízová, Zuzana Lednická, Tomáš Machek, Alfons Mucha, Aleš Najbrt, Květa Pacovská, Martin Pecina, Marek Pistora, Jiří Rathouský, Zdeněk Rossmann, Zdeněk Rykr, Jan Solpera, Ladislav Sutnar, Karel Teige, Jana Vahalíková nebo Rostislav Vaněk.

„Zřídka se shodneme, který obal na čokoládu je hezčí a který méně. Vášnivě ale diskutujeme nad politickou propagandou, kulturními a revolučními plakáty, nebo agresivitou či manipulací reklamy. Grafický design je zásadní v míře prostupnosti hranic veřejného a soukromého. Byť ho běžně hodnotíme estetickými měřítky, vzrušuje nás právě proto, že artikuluje politické, sociální a kulturní zrcadlo toho, co bychom mohli nazvat kolektivní nebo českou identitou,“ říká komisař výstavy David Korecký. I pro lepší orientaci je prostor členěn do šesti různých barev, autory promyšleného propojení grafického designu s architektonickým řešením jsou Jan Kloss, Matěj Činčera a Adam Blažek. Za grafickým zpracováním stojí Studio Marvil.

„Výstava Identita – příběh českého grafického designu je výsledkem mnohaletého zkoumání kulturního společenství žijícího na sociálně, politicky i vizuálně neklidném území střední Evropy v posledních více než sto letech. Nahlíží téma skrze současné prizma chápání kvality, jehož objektivní platnost ověří až čas. Neaspiruje proto na pozici univerzálního arbitra vkusu ani se nesnaží o definici ideálního propojení vizuální formy s obsahem. Nevymezuje se, ale usiluje o propojení tvůrců, přístupů, oborů a fenoménů ve snaze představit grafický design v jeho komplexnosti a autentičnosti,“ říkají kurátoři výstavy Linda Kudrnovská a Filip Blažek. S kulturně-historickým a politickým kontextem vystavených artefaktů návštěvníky seznámí doprovodné texty. Smyslem výstavy je ukázat grafický design v celé jeho rozmanitosti a kontextu. Autoři kladou otázky po jeho smyslu, funkci, místech, kde a kdy se s ním setkáváme, jak nás spojuje a rozděluje, jaký je jeho manipulativní potenciál, z jakých zdrojů se k nám dostává a jakým způsobem se s českým grafickým designem seznamují v zahraničí. 

„Výstava věnovaná grafickému designu se může zdát jako vykročení mimo standardní záběr Musea Kampa, ve skutečnosti ale mají projekty tohoto typu v našem programu své pevné místo. Za všechny bych zmínil loňskou výstavu Paradox módy nebo předloňskou retrospektivu architekta Josefa Pleskota. Pokud jde o vztah Medy Mládkové ke grafickému designu, rád bych připomněl, že dřív než se začala věnovat sběratelství a výtvarnému umění, měla v Paříži knižní nakladatelství, ve kterém mimo jiné vyšla první monografie Toyen. Grafické řešení knih nakladatelství Mládkové Éditions Sokolova navrhoval později slavný tvůrce dětských cestopisů Miroslav Šašek,“ doplňuje šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek a dodává: „Výstavy, kterým jsou vyhrazena všechna tři patra muzea, pořádáme jen výjimečně, grafický design je však natolik pestrým a širokým tématem, že si takto velkorysý prostor rozhodně zaslouží.“

Přízemí Musea Kampa je věnované státnosti a propagandě, veřejnému prostoru, firemní identitě a navigaci v prostoru – seznámí s tvorbou autorů, které totalitní moc vmanipulovala do služeb vlastní propagandy i těch, pro něž státnost nebyla prázdným pojmem, expozice veřejného prostoru prezentuje logotypy a vizuální identity současných firem či institucí, téma veřejného prostoru je představeno prostřednictvím navigačních systémů ulehčujících orientaci v prostoru a vizuálních identit. V prvním patře se návštěvníci seznámí skrze čtyřicet vybraných děl s historií plakátu, vystavená kolekce ukazuje nejen obrovskou šíři výtvarných stylů, ale také díla významných osobností proslavených tímto žánrem. Výběr ilustruje proměnu technologií od litografie k současnému špičkovému digitálnímu tisku, zároveň je tu naznačený vývoj grafického designu v následujících letech. Součástí je i projekční místnost věnovaná současnému motion designu pod vedením spolupracujícího kurátora Víta Zemčíka. Druhé patro představuje graficky unikátní knihy pro dospělé i děti a periodika od období před druhou světovou válkou přes totalitu až po současnost. Kurátorský výběr nabízí graficky nejlépe upravené knihy ze všech těchto období. Zároveň je zde možné zhlédnout tzv. extenze grafického designu, jako jsou obaly, LP desky, móda, produkty a papírenské zboží.

Výstava je společným projektem Musea Kampa, spolku Typo a studia Mowshe, její součástí je i rozsáhlý doprovodný program pro veřejnost, profesionály i školy. Ten zahrnuje komentované prohlídky, workshopy pro dospělé, děti, rodiny i seniory nebo sérii Masterclass se současnými grafickými tvůrci. Výstava je otevřena denně od 10 do 18 hodin. Více na www.museumkampa.cz.

„Grafický design je jedna z oblastí, v nichž má český talent ve světovém kontextu trvale mimořádně dobré jméno. Výstava ho představuje jako obor uměleckého rozměru a zároveň službu veřejnosti charakteristickou také výrazným vlivem na kultivaci obecného vkusu a veřejného prostoru. A protože český talent ve světě, umění i veřejný prostor jsou témata, kterým se věnujeme dlouhodobě, rádi jsme podpořili vznik této jedinečné expozice,“ říká za Nadaci PPF členka její správní rady Jana Tomas Sedláčková.