Výstava Karafiáty a samet – Umění a revoluce
Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice svobodného kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ demokratických revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění. Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Česku koncipovanou v historicko-politickém dialogu s československými umělci.
Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce v Portugalsku se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.
Výstava uvádí díla československých a portugalských uměleckých osobností, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Pavel Nešleha, Karel Nepraš, Václav Havel, Jiří Kolář, Milan Knížák, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Vladimír Ambroz, Jiří Valoch, Jiří Kovanda, Jiří David, David Černý a mnozí další.
Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Maria Helena Vieira da Silva, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa, a další.
Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida, která umělecky ztvárnila úvodní timeline s dobovými dokumenty. Na časové ose se stýkají dějinné momenty, které spojovaly Československo a Portugalsko zejména v průběhu nástupu autoritářských režimů. Časová osa reflektuje zpravodajské materiály tehdejší Československé televize, soudobý tisk, literaturu, plakáty a dokumentární fotografie. To vše v kontextu s vybranými uměleckými díly.
Výstavní projekt je rozčleněn do částí věnovaných existenciálním projevům, tělesnosti, happeningům, performance, akčnímu umění a vizuální poezii. Současné reflexe českých a portugalských umělců vedou k zamyšlení nad otázkou revoluce a totality.
Prizma karafiátové revoluce ukazuje naši sametovou revoluci a prožitou totalitu z odlišného pohledu. Ikonografie a jednotlivé symboly se liší ve svém vyznění či dokonce stojí v přímém kontrastu.
Ana Hatherly, Revolucao, 1975, Calouste Gulbenkian Museum – Modern Collection 
Květa Válová, Strážci (Oči), 1969, olej, písek, plátno, 70 x 100 cm, Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových 
Pavel Štecha, 17. listopadu 1989, Praha, 1989, černobílá fotografie, 40 x 57 cm, GHMP
Výstava KARAFIÁTY A SAMET je výsledkem čtyřleté mezinárodní badatelské spolupráce, která vznikla během dialogu mezi kurátorkami a autorkami projektu s různou kulturní a historickou zkušeností.
Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundação Mário Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů Portugalců. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity. Právě oni zprostředkovali kontakt mezi portugalským prezidentem Mário Soaresem a Václavem Havlem, stejně tak jako automobil, kterým náš první demokratický prezident dorazil na inauguraci na Pražský hrad.
Po třiceti letech se tyto portugalské osobnosti vrací zpět do Prahy, aby znovu připomněly důležitost svobody a hodnoty, za které se občané v Československu v průběhu sametové revoluce postavili. Rozsáhlý badatelský projekt doprovází trojjazyčná publikace, do níž přispěli Sandra Baborovská, Adelaide Ginga, Pavel Szobi, Vít Havránek a Ana de Almeida. Publikace a výstava vznikají ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy s Museu Nacional Contemporânea do Chiado.
Sandra Baborovská, Adelaide Ginga
Kurátorky výstavy: Sandra Baborovská (GHMP), Adelaide Ginga (MNAC, Lisabon)
Odborný poradce: Pavel Szobi
Architekt: Zbyněk Baladrán
Grafické řešení: Studio Anymade
Záštitu nad výstavou převzaly portugalská velvyslankyně Její Excelence Manuela Franco a Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu.
Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna, 2. patro,
Mariánské náměstí 1, Praha 1
Otevřeno 30. 4. – 29. 9. 2019 denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, čtvrtek do 20 hodin
Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
