Výstava Sluneční králové skončila, vzácné artefakty se vydaly na cestu domů
Jedinečný výstavní projekt s názvem Sluneční králové po více než roce skončil společně s posledním zářijovým dnem. Za 216 dní, kdy byla výstava otevřena pro veřejnost, ji zhlédlo téměř 120 000 návštěvníků. Vzácné originální artefakty, které zde byly celou dobu vystaveny, však ještě čekala dlouhá cesta zpět do muzeí, odkud pocházejí. Za přísných bezpečnostních podmínek byly předměty zabaleny a pod dohledem Policie ČR odjely zpět do muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. Nakonec v úterý 12. října večer započal poslední 48 hodin trvající převoz předmětů, a to do Egyptského muzea v Káhiře a Velkého egyptského muzea v Gíze.
Během jediného týdne se podařilo deinstalovat a zabalit úctyhodných 10 tun sbírkových předmětů. Egyptské artefakty převážely dva nákladní automobily a na jejich bezpečný přesun dohlížely nejen bezpečnostní složky Policie ČR a tým kurátorů Národního muzea, ale také přímo egyptský kurátor, restaurátor a bezpečnostní doprovod. Ve Velkém egyptském muzeu v Gíze bude nyní z těchto předmětů vystaven soubor devíti vápencových soch pocházející z hrobky princezny Šeretnebtej, dcery slunečního krále Niuserrea, a jejích příbuzných. Nejvýznamnější z nich je unikátní socha princezny Šeretnebtej se synem. Další předmět, který je určený pro Velké egyptské muzeum, je oltář pro hodnostáře Sanchuptaha z druhé poloviny Staré říše.
„Výstava Sluneční králové byla pro Národní muzeum jednou z nejvýznamnějších ve své historii. Jednalo se o skutečně unikátní projekt světového formátu, který navíc prohloubil pozitivní vztahy mezi Národním muzeem a zahraničními zapůjčiteli. Národní muzeum však již nyní jedná a připravuje další významné mezinárodní projekty, které by rádo v následujících letech přivezlo do Prahy,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
„Jsem nesmírně rád, že se Univerzita Karlova mohla podílet na organizaci výstavy Sluneční králové, která dokazuje světovou kvalitu českých mezioborových výzkumů v Egyptě,“ řekl rektor Univerzity Karlovy, Tomáš Zima.
Miroslav Bárta, vedoucí českých archeologických výzkumů v Egyptě, k tomu dodává: „Jednalo se o jednu z největších výstav svého druhu vůbec za uplynulých několik desítek let, jak doma, tak v zahraničí. Jsem opravdu rád, že jsme výsledky našich výzkumů jedné z nejstarších civilizací na světě mohli i přes těžké podmínky představit právě české veřejnosti.“
Výstava, kterou připravilo Národní muzeum společně s Univerzitou Karlovou a Nejvyšší radou pro památky Egypta, byla kvůli protiepidemickým opatřením několikrát uzavřena. Původně měla končit již začátkem února 2021, ale díky vyjednanému prodloužení bylo možné ji vidět až do konce září letošního roku. Celkem tak měli návštěvníci přesně 216 dní na obdivování pokladů z doby 3. až 1. tisíciletí př. n. l. z oblasti Abúsíru. Za tu dobu výstavu zhlédlo neuvěřitelných takřka 120 000 návštěvníků. Ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů jako právě na výstavu Sluneční králové. Není tedy divu, že její pojistná hodnota byla 1 miliarda korun.
