Začala nejztrátovější olympiáda dějin. Jenom neúčast přímých diváků připraví Japonsko o 15 miliard korun

Začala nejztrátovější olympiáda dějin, alespoň tedy z hlediska výnosu z divácké účasti. První ránu zasadilo tokijským olympijským hrám už jejich přeložení z loňska na letošek, učiněné v rámci boje s šířením nákazy covid-19. Letos v březnu pak ztrátu prohloubilo rozhodnutí pořadatelů zapovědět účast zahraničním divákům. Původně se předpokládalo, že do země zavítá přibližně milion zahraničních návštěvníků, aby mohli shlédnout sportovní výkony olympioniků a nasát jedinečnou atmosféru sportovního svátku. Počítalo se s tím, že během své návštěvy každý z hostí utratí v přepočtu průměrně necelých 7700 korun – jen za ubytování, jídlo, pití a dopravu. Takže rozhodnutí nepozvat zahraniční diváky připravilo japonskou ekonomiku o 7,7 miliardy korun. 

Pozdější rozhodnutí neumožnit návštěvu sportovišť ani japonským divákům pak ekonomiku ochudilo asi o 2,9 miliardy korun, neboť domácí návštěvníci za ubytování či nákupy neutrácejí zdaleka tolik jako ti zahraniční. Statisticky pak platí, že například konzumace jídlo zahraničního návštěvníka v Tokiu navyšuje hrubý domácí produkt Japonska, neboť se příslušný výdaj počítá jako export z Japonska (do cizincova žaludku). Pokud však konzumuje Japonec v restauraci namísto svého domova, z hlediska dopadu na HDP se už nic moc nemění. Spotřeba jako spotřeba. HDP se počítá jako součet právě spotřeby, (čistých) exportů, investic a vládních výdajů.   

Rozhodnutí neumožnit účast tedy ani japonským divákům připravilo japonskou ekonomiku nejen o zmíněné 2,9 miliardy korun, ale také o podstatnou část ze 4,6 miliardy korun, tedy souhrnné ceny nevyužitých, vrácených vstupenek.  

Jenom neúčast přímých diváků, japonských i zahraničních, tak připravila japonskou ekonomiku o 7,7 + 2,9 + 4,6 = 15,2 miliardy korun.