Žáci musejí do dílen, apelují ředitelé na vládu. Problematická je absence žáků učňovských oborů v odborném výcviku
Maturanti a prvňáčci musejí co nejdříve zpátky do škol, tvrdí pedagogové, politici i psychologové. Na jednu skupinu se ale neustále zapomíná – velmi problematická je absence žáků učňovských oborů v odborném výcviku. Nejvíce se to dotýká téměř 25 tisíc žáků v posledních ročnících, kteří by letos měli získat výuční list.
Kdy si Ministerstvo školství uvědomí, že existují také učební obory? Začne se veřejnost také zajímat o učňovské školství? Silné obavy zní ze středních odborných škol napříč Českem. Podle ředitelů se na učně absolutně nemyslí, přitom už teď je jasné, že jejich absence v praktickém vyučování bude mít fatální následky. „Občas se mluví o tom, kolik tisíc řemeslníků chybí v průmyslu, kolik chybí vyučených odborníků ve službách, v zemědělství. Pokud se ale mluví o problémech ve školství, vždy všichni mluví pouze o maturantech a maturitách, o prvním stupni základních škol, případně o mateřských školách. Nikdy ne o učňovském školství, o závěrečných učňovských zkouškách. Přitom největší problém je právě s odborným výcvikem v učebních oborech. Všichni chápou, že online se malé dítě psát nenaučí, ale nikdo si neuvědomuje, že truhlář se online také nenaučí vyrobit skříň. Výuka klasických předmětů ve školství v systému online funguje, někde sice s problémy, ale funguje. Naopak online výuka odborného výcviku v učebních oborech nefunguje a fungovat nemůže,“ uvedl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Podle ředitelů odborných škol jsou jejich žáci dlouhodobě opomíjeni. Situace začíná být vážná, protože stovky chybějících hodin v dílnách budou žákům chybět v profesním životě. „Učební obory jsou většinou tříleté, letošní třeťáci přišli téměř o polovinu doby, kterou měli strávit na odborném výcviku. Již velmi brzy je tak reálné, že na trh práce nastoupí tisíce nedostatečně připravených řemeslníků. V tuto chvíli si navíc málokdo uvědomuje, že nekvalifikace řemeslníků může být naprosto reálně životu nebezpečná – mohou ohrozit sebe, ale i své zákazníky. Nechat si opravit brzdy na autě, nainstalovat plynový kotel nebo udělat elektroinstalaci od někoho, kdo se to učil jen podle instruktážního videa, je přinejmenším velmi riskantní,“ upozornil Miloslav Janeček.
„Odborného výcviku se restriktivní opatření bezpochyby dotýkají nejvíce,“ řekl Roman Pommer, předseda Hospodářské komory hlavního města Prahy. „Už nyní se firmy obávají, s jakými znalostmi a dovednostmi jim letošní absolventi učebních oborů nastoupí. Zcela jistě bude trvat výrazně déle, než je budou moci pustit k samostatné práci, což zvýší firmám jejich provozní náklady. Možnou podporou pro zaměstnavatele by mohlo být například odpuštění sociálních odvodů z platu čerstvých absolventů,“ uvedl.
Některé školy plánují svým žákům praktickou výuku alespoň částečně nahradit během letních prázdnin. „Pokud situace dovolí, otevřeme školní dílny pro naše žáky během července, kdy se budeme intenzivně věnovat tomu, co zameškali. Není ale v našich silách a myslím, že v silách nikoho, vmáčknout zameškaný školní rok do jednoho měsíce. Důrazně apelujeme na vládu, aby se konečně začala věnovat problematice učňovského školství a umožnila, hned jak to bude možné, alespoň odborný výcvik žáků závěrečných ročníků učebních oborů,“ řekl Miloslav Janeček.
Prestiž řemesel a respekt k řemeslníkům v posledních letech výrazně stoupá. „Nesmíme ale dopustit snížení úrovně začínajících řemeslníků z důvodu nedostatečného vzdělání. Stát musí umožnit školám, aby naučily své učně alespoň základy jejich budoucí profese. Vím, že teoretické vyučování i na odborných učilištích funguje. Odborný výcvik v systému on-line ale školy při nejlepší vůli plnohodnotně zajistit určitě nedokáží,“ uzavřel Roman Pommer.
