Začíná Světový týden imunizace. Česko v ochraně proti některým onemocněním pokulhává

Podpořit používání vakcín k ochraně lidí všech věkových kategorií před nemocemi. To je jeden z hlavních cílů Světového týdne imunizace, který letos připadá na poslední dubnový týden.

Očkování je způsob, jak předcházet onemocněním s vážnými následky. V současné době máme k dispozici vakcíny, které zabraňují více než dvaceti život ohrožujícím nemocem a pomáhají lidem všech věkových kategorií žít delší a zdravější život. Imunizace v současnosti zabrání dvěma až třem milionům úmrtí ročně na nemoci jako je záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka a spalničky.

Z dostupných dat je však patrné, že proočkovanost v České republice v posledních letech postupně klesá v podstatě u všech povinných očkování, obdobný trend je možné sledovat i u vakcín doporučených. Proti chřipce se každoročně nechá očkovat pouze okolo 7–8 % Čechů. Pokud se zaměříme na obyvatele starší 65 let, kteří spadají do rizikové skupiny, pak se jich v roce 2018 v České republice nechalo naočkovat proti této nemoci 21,8 %. Pro srovnání v Irsku se v roce 2018 naočkovalo 68,5 % obyvatel starších 65 let a ve Velké Británii dokonce 72 %.

Co se týká klíšťové encefalitidy, Česká republika je zemí, kde je dlouhodobě nejnižší proočkovanost z endemických zemí. Zatímco v sousedním Rakousku je proočkovanost populace 80 %, v tuzemsku se pohybuje v průměru kolem 33 %. Ale třeba ve věkové skupině 55-64, kde byl v roce 2020 počet případů klíšťové encefalitidy nejvyšší, je proočkovanost jen 22,7 %. Není proto divu, že počty případů onemocnění klíšťovou encefalitidou patří dlouhodobě k nejvyšším v Evropě. Zatímco v letech 2012-2016 lékaři zaznamenali 2528 případů klíšťové encefalitidy, tak v následujících 5 letech to bylo už 3617 případů nákazy. Což je nárůst o 43 %.

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému. Na rozdíl od lymské boreliózy, která je bakteriálního původu, zde neexistuje specifická léčba. Účinnou prevencí je očkování. Závažnost onemocnění obvykle stoupá s věkem. Horší komplikované průběhy s následky jsou především pozorovány u osob středního a vyššího věku, u dětí probíhá obvykle onemocnění pod obrazem lehkého zánětu mozkových obalů.

Právě kvůli vážným, někdy i celoživotním následkům byla úhrada očkování proti tomuto onemocnění zahrnutá do novely Zákona o veřejném zdravotním pojištění. Každý pojištěnec nad 50 let tak má od ledna tohoto roku očkování hrazené pojišťovnou. Ostatním lidem přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny v řádu několika set korun. Plná cena za jednu dávku se pohybuje kolem 1 000 Kč.

Velmi závažný průběh může mít další infekce, proti které taktéž existuje ochrana v podobě očkování: invazivní meningokokové onemocnění. To patří mezi nejdramatičtěji a nejrychleji probíhající bakteriální infekce.

Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních čtyřech hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po osmi hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Přestože na toto onemocnění existuje účinná léčba pomocí širokospektrých antibiotik, ani při včasném zahájení léčby nemusí stačit. K úmrtí může dle statistik dojít až ve dvaceti procentech případů, další pětina z přeživších pacientů má závažné celoživotní následky – amputace prstů, končetin, ztrátu sluchu nebo mentální retardaci.

Doposud stát hradil očkování u meningokoka skupiny B, pokud bylo zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, pakliže vakcinace proběhla jednou dávkou v druhém roce života. Od ledna letošního roku navíc platí, že ze zdravotního pojištění je hrazeno také očkování v období mezi dovršením 14. a 15. roku.

V současnosti jsou na trhu dvě vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka. První vakcína pokrývá typy A, C, W a Y, a druhá typ B. Pro co nejširší ochranu odborníci doporučují kombinaci obou typů očkovacích látek.

V České republice je přitom očkování proti všem onemocněním dostupné všem. Stát postupně stále rozšiřuje věkové skupiny, kterým vakcinaci hradí. I vakcíny, které plně nehradí pojišťovna, jsou pro většinu populace cenově dosažitelné. A právě informovat veřejnost o dostupnosti ochrany před vážnými chorobami si dává WHO za úkol pod hlavičkou letošního Světového týdne imunizace.