Zájem o podnikání mezi mladými lidmi roste, pomáhají inkubační programy
Stále více mladých lidí ve věku 18 až 20 let v České republice touží po vlastním podnikání. Podle údajů živnostenského úřadu bylo v roce 2023 registrováno 13 036 podnikatelů v této věkové skupině, což je o 13 procent více než v předchozím roce. Tento nárůst může být důsledkem modernizace podnikatelského prostředí a digitalizace agend státní správy. Mladí živnostníci po střední škole hledají svobodu a volnost, což se projevuje zvýšeným zájmem o podnikání, a to často již během studia. Výzvou pro mladé podnikatele zůstává nedostatek financí a administrativní překážky.
Český živnostenský úřad za kalendářní rok 2023 registroval 13 036 podnikatelů v této věkové skupině. To je zhruba o 13 procent víc než vloni. „Někteří požádali o více než jednu živnost. Za tímto nárůstem může stát i skutečnost, že stát průběžně usiluje o modernizaci podnikatelského prostředí a snaží se své agendy digitalizovat,“ tvrdí Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ve své tiskové zprávě.
Statistiky ministerstev potvrzují, že generace Z těsně po dokončení středního vzdělání touží po větší svobodě a volnosti. To potvrzují i odborníci z praxe. „Představa stát se zaměstnancem na plný úvazek pro většinu z nich není vůbec lákavá, mladí lidé jsou energičtí a chtějí nastartovat vlastní projekty. Řada z nich začíná s alespoň částečnou prací na vlastní noze už při studiu na střední nebo vysoké škole,“ říká Jan Štacha, zakladatel účetního programu Evala.
Nejvíce živnostenských oprávnění úředníci vydali pro volné podnikání, bezmála deset tisíc. Koncesované, vázané nebo řemeslné živnosti tvoří jen zhruba třicet procent z celkového počtu – k jejich zisku je totiž potřeba specializované vzdělání, zkouška nebo dodatečné proškolení. Šanci podnikat v České republice mají i nezletilí za splnění několika podmínek – musí mít nejméně šestnáct let a zároveň u soudu prokázat schopnost se sám uživit, nutný je i souhlas zákonného zástupce. Podle statistik ministerstva spravedlnosti využilo za posledních deset let tuto možnost pouze 194 náctiletých, z toho patnáct žádostí soud neuznal.
Hlavní překážky? Administrativa a nedostatek vstupního kapitálu
Kromě zákonných povinností ale mladí podnikatelé čelí v tuzemsku hned několika problémům, podle odborníků jsou zakotveny už ve vzdělávacím systému. „České školství příliš k podnikání nevede a nedává jim potřebný základ, stejně jako odvahu překonat ten největší strach, tedy strach ze selhání. Soukromý sektor zde roli veřejného sektoru částečně supluje, základy podnikatelských dovedností mohou mladí získat v inkubačních programech, které poskytnou mentory, přístup k dalším dovednostem a expertům, stejně jako přístup ke kapitálu,“ popisuje Alvin Korčák ze společnosti Impact Hub, která je provozovatelem coworkingových center v České republice. Dodává, že mladí podnikatelé často čelí administrativním bariérám při žádostech o veřejnou podporu
Právě nedostatek financí je jedním z hlavních faktorů, který mladé živnostníky často vyřadí ze hry. „Soukromý venture nebo angel kapitál, kdy investor poskytne finanční prostředky výměnou za participaci na zisku či podíl ve společnosti, je v Česku celkem běžnou záležitostí. Startupy tak mají i na svém začátku celou řadu příležitostí, jak překonat jeden z nejčastějších problémů u mladých zakladatelů, a tím je právě nedostatek kapitálu,“ popisuje Korčák.
Výhodou při zahájení podnikání může být i použití moderních softwarových nástrojů na bázi měsíčního předplatného, například rezervační systém pro podnikatele. To v praxi funguje tak, že jsou podnikatelům účtovány pouze služby, které zrovna využívají. „Hlavní přínos je rozhodně v nižší počáteční investici. Nemusí si jednorázově kupovat software v řádech desítek tisíc korun, který jim třeba nakonec nemusí vyhovovat. Běžně pozorujeme, že si zákazníci produkt vyzkouší třeba jen na několik měsíců, a pokud jim nesedí, tak jednoduše přestanou platit,“ popisuje Štacha.
Přínosem tohoto modelu je podle něj lepší správa cashflow. „Díky tomu, že uživatel zná přesné měsíční náklady, může je přenášet na své zákazníky v podobě ceny za své služby. Dříve určitě platila k tomuto modelu jistá nedůvěra, lidé chtěli zaplatit jednorázově a licenci na program vlastnit. Nevýhodou bylo ovšem postupné zastarávání programového vybavení, protože ne každý zákazník byl ochoten platit za pravidelné aktualizace,“ tvrdí Štacha s tím, že stále existují konzervativnější zákazníci, kteří preferují jednorázový nákup. „Je jich ale čím dál méně,“ odhaduje odborník.
