Zákon o účetnictví nestačí. Firmy nechtějí digitalizovat, musí změnit přístup
Nový zákon o účetnictví konečně zrovnoprávní elektronické účetnictví s papírovým. Ke kýžené digitalizaci, bez níž se firmy mezi evropskou elitu nedostanou, však podle kritiků přispěje jen málo: Obor je zkostnatělý a mnoho účetních se změnám brání. Zákon má platit až od ledna 2025.
Připravovaný nový zákon o účetnictví má ambici přizpůsobit obor trendům 21. století. Jeho vstup v platnost byl původně plánován na 1. 1. 2024, vzhledem ke stavu probíhajícího legislativního procesu však bude tato účinnost posunuta o jeden rok. „Nový zákon vítáme. Trápí nás však postoj některých kolegů, kteří změny nepodporují a jen čekají, až jim je stát nařídí. Digitalizovat bychom ale měli sami už nyní a není třeba čekat, až to dostaneme příkazem,“ říká Marcela Lonková ze společnosti This One, která firmám s digitalizací pomáhá.
Firmy musejí změnit přístup a myšlení
Podle výsledků indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 se Česko mezi 27 členskými státy EU řadí na 19. místo, přičemž si oproti roku 2021 o jedno místo pohoršilo. Nejsilnější výsledky Česká republika vykazuje v oblasti lidského kapitálu, naopak nejslabší je právě ve sféře integrace digitálních technologií. „Stále v Česku mluvíme o globalizaci a inspiraci ze zahraničí. Musíme se ale opravdu podívat, jak tam zavádění změn funguje. Hlavním hybatelem digitalizace v těchto zemích jsou jednoznačně podnikatelé. Digitalizovat jim nikdo nenařizuje, ty firmy jednoduše vědí, že když své procesy digitalizují, budou efektivnější a konkurenceschopnější,“ vysvětluje Marcela Lonková s tím, že např. ve skandinávských zemích využívá digitální účetnictví až 75 % firem. Podle ní je hlavní problém v myšlení lidí, kteří se obávají změn a nové technologie přijímají se zbytečnými předsudky.
Experti spatřují důvod slabé digitalizace v přístupu úřadů, ale i ve zkostnatělosti celého oboru. Např. daňové doklady jako třeba účtenky bývají stále pořizovány v listinné podobě. „Důvodem může být obava z přístupu finančních úřadů při daňové kontrole a jejich přístup k plně digitálnímu účetnictví. A zřejmě jistá zdrženlivost či konzervativnost, která v tomto oboru panuje,“ popisuje František Nonnemann z Centra práva, technologií a digitalizace Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Prezidentka Svazu účetních České republiky Magdalena Králová uvádí: „Profesi účetních vnímám jako spíše konzervativní. To ale neznamená, že by nestála o technologický pokrok. Když se například přecházelo z ručního zpracování na automatizaci a účetní programy, profese byla u toho.“ Doplňuje, že účetní software je dnes nástroj, bez něhož si účetní zpracování podkladů neumí představit. Tato automatizace zkrátila ruční přepisování dat při výkonu profese o více než sedmdesát procent.
Digitalizuje třetina českých firem. V Beneluxu více než polovina
Česko a zdejší firmy zatím spíše pokulhávají za vyspělejší Evropou i v dalších oblastech digitalizace, ať jde o využívání elektronického sdílení dat se zákazníky, či třeba používání nejrůznějších vnitrofiremních systémů. Zatímco například v Nizozemí či Belgii se digitalizuje již více než polovina všech firem, podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) využívá v roce 2023 elektronické sdílení dat se zákazníky nebo s dodavateli 37,5 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Systémy ERP (Podnikový informační systém) využívá 29 % a systémy CRM (Systém péče o zákazníky) 19,8 % podniků.
