Zavést školné nebo ne? Proč zvýšení rozpočtu školství nepomůže
Školné je běžnou součástí vzdělávacího systému po celém světě a v mnoha zemích je považováno za klíčový zdroj financování vysokých škol. V České republice však myšlenka zavedení školného dodnes vyvolává bouřlivou debatu. Zeptali jsme se expertky, zakladatelky a ředitelky intenzivních kurzů programování na její názor ohledně přijetí zákonu o školném a vlivu školného na kvalitu a dostupnost vzdělání.
Školné jako klíč k motivaci
Obecně se říká, že lidé si neváží věcí, které jsou zdarma. Pokud to aplikujeme na vzdělávání, vzniká obava, že studenti, kteří neplatí za své studium, ho nemusí brát tak vážně. Pokud studenti necítí, že vzdělání má hodnotu, může to snížit jejich motivaci, což se negativně projeví na akademických výsledcích. „Mnoho českých studentů považuje za samozřejmé, že začne studovat jednu vysokou školu, pak druhou, někdy i třetí…Následně když se jim nechce dělat zkouška, tak si prodlouží studium, jednou, dvakrát, apod. Pokud by za studium museli platit, více by si ho vážili, více by se zamysleli nad vývěrem a lépe by se soustředili na to, aby ze svého studia získali co nejvíce. To by mohlo vést ke zlepšení studijních výsledků a celkové úrovně vzdělávání,“ komentuje současné tendence Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha.
Záruka kvality anebo překážka pro ostatní
Školné je důležitým zdrojem financování pro vysoké školy, což na jedné stránce přispívá ke zlepšení kvality vzdělávacích programů a infrastruktury. Na druhou stranu vysoké školné výrazně omezuje přístup ke vzdělání pro studenty z méně majetných rodin, čímž vytváří nerovnost v příležitostech k vysokoškolskému vzdělání. V této souvislosti je jedním z klíčových aspektů spravedlivého přístupu ke vzdělání zajištění, že studenti ze všech sociálních vrstev mají možnost studovat, aniž by je brzdily finanční překážky. Když i mírné školné může být značnou zátěží, jedním z řešení by mohly být bezúročné půjčky podle vzoru anglosaských zemí. Tyto půjčky by studenti začali splácet až po dokončení studia a pouze tehdy, když dosáhnou určitého příjmu. Takový systém by mohl vyvážit potřebu financování škol a zároveň zajistit, aby přístup ke vzdělání nebyl omezován finančními možnostmi studentů.
Peníze nejsou všechno
Zavedení školného poskytne vysokým školám další finanční zdroje, ale samo o sobě nepřinese zásadní transformaci celého vzdělávacího systému. Klíčové je, aby vybrané prostředky byly efektivně využity ve prospěch vzdělávacích institucí a přispěly ke zlepšení podmínek pro studenty.
„Zavedení školného samo o sobě nezlepší kvalitu vzdělávání. Je proto důležité, aby se peníze vybrané ze školného investovaly zpět do školství a používaly se ke zlepšení infrastruktury, vybavení a tréninku učitelů. Zejména poslední bod považuji za zásadní pro pozitivní změnu českého školství,“ říká na závěr Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha.