Zdanění příjmů firem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší
Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19% sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.
Letošní studie Forvis Mazars ukázala, že země v regionu CEE mají nastavené základní sazby daně z příjmu právnických osob kolem 15 až 22 %. „Loni činil přitom rozptyl sazeb 15 až 20 procent, je zde tedy vidět mírný trend rostoucí míry zdanění,“ uvedl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice. Mezi zkoumanými 25 státy existuje pouze jedna země, kde se sazba daně snížila. Tou je Rakousko, kde sazba z 24 % poklesla na 23 %. Snížení sazby v Rakousku neproběhlo přitom poprvé, už loni Rakousko přistoupilo ke snížení sazby daně z 25 na 24 %. Mezi země, kde se sazba naopak zvýšila, patří Česká republika. Sazba u nás letos vzrostla z 19 na 21 %. Další příkladem země, která navýšila sazbu této daně je Slovinsko, kde sazba vzrostla z 19 na 22 %.
Aktuálně platná obecná sazba daně z příjmů právnických v České republice, je nejvyšší obecnou sazbou ze zemí V4. Sazba daně ve výši 5 % pak platí pro investiční fondy a sazba ve výši 0 % pro penzijní fondy. Pavel Klein však upozorňuje, že porovnání zdanění právnických osob je daleko složitější, než jen srovnání ukazatele v podobně obecné sazby: „Pokud zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet jako nejvyšší. Třeba v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší sazbou daně z příjmů právnických osob v EU (9 %), může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až 50 procent.“
Studie Forvis Mazars také ukazuje, že na Slovensku i v Polsku existují zvýhodněné sazby pro zdanění příjmů právnických osob s příjmy do určitého limitu. Konkrétně v Polsku platí firmy s příjmy do 2 mil. EUR daň ve výši 9 %. Základní sazba daně je pak nastavena na 19 procent. „15procentní sazba daně z příjmů právnických osob na Slovensku platí jen pro poplatníky, jejichž příjmy nepřesáhnou za zdaňovací období určitý limit, který z loňských 49 790 EUR vzrostl letos na 60 000 EUR. V opačném případě činí sazba 21 procent jako v České republice,“ dodává Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice s tím, že na Slovensku byla letos zavedena i tzv. minimální daň z příjmu právnických osob. V Polsku a Maďarsku je možné zvolit skupinové zdanění právnických osob, což legislativa v České republice ani na Slovensku neumožňuje.
Všechny země střední a východní Evropy umožňují převádět daňové ztráty do dalších zdaňovacích období. Konkrétně v zemích V4 pak platí časový limit 5 let. Například v Rakousku a v Německu však žádný limit neplatí. Od roku 2020 lze v Česku daňové ztráty uplatnit i zpětně, a to za 2 období předcházející. Maximální výše daňové ztráty, o kterou lze snížit základ daně v přecházejících zdaňovacích obdobích je ale omezena částkou 30 milionů Kč.
Na dividendy se v České republice vztahuje srážková daň ve výši 15 %, což platí i pro ostatní země V4 s výjimkou Maďarska. To srážkovou daň z kapitálových příjmů stále neuplatňuje. Dle studie Forvis Mazars státy regionu CEE uplatňují srážkovou daň na dividendy, licenční poplatky či úroky většinou ve výši 15 %, někde ale činí sazba srážkové daně i 19 až 20 %.
Mnoho zemí střední a východní Evropy nabízí daňové pobídky, aby povzbudily společnosti k investicím do výzkumu a vývoje. Daňový odpočet na výzkum a vývoj v České republice může činit až 110 % způsobilých nákladů. Až do roku 2025 se v České republice uplatňuje mimořádná daň u firem působících v odvětvích výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Mimořádná daň je aplikována formou 60% daňové přirážky na nadměrný zisk těchto společností.
