Živelné katastrofy v České republice: Musíme se připravit nejen na povodně

V České republice se sice nedějí živelné katastrofy tak často jako v některých jiných částech světa, ale i zde mohou udeřit s ničivými následky. Nedávné povodně jsou toho smutným důkazem. V tomto článku se podíváme na nejčastější živelné katastrofy, které mohou Česko postihnout, jaká rizika s sebou nesou a jak se před nimi chránit. Podívejme se na nejobávanější přírodní hrozby, které nás mohou zasáhnout.

Povodně

Povodně jsou jednoznačně nejčastější a nejničivější přírodní katastrofou v České republice. Dlouhotrvající deště, které zvednou hladiny řek a potoků, ale také rychlé tání sněhu na jaře dokáží v extrémních případech zaplavit celé města a vesnice. Infrastruktura je často zcela ochromena. Všichni máme zářijovou katastrofu v živé paměti.

Poslední velká voda, která přišla, způsobila masivní miliardové škody na majetku. Pro lidská obydlí jsou povodně katastrofální. Voda může poškodit statiku, rozvody elektřiny, plynu. Po opadnutí vody se při schnutí objeví plísně, které mohou ohrozit zdraví. „Nyní díky výraznému posunu ve včasnosti předpovědí mají obce a občané zhruba 30 hodin na přípravu na povodně, o čemž se nám v dřívějších letech ani nesnilo. Také v lokálním měřítku byla finančně podpořena celá řada lokálních varovných a výstražných systémů a také digitální povodňové plány pro lepší zvládání povodní,“ popisuje zlepšení připravenosti na povodně v ČR Veronika Krejčí, mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Přírodě se ale nedá poručit, a proto je dobré mít na paměti, že efektivní pokrytí povodňových škod představuje pojištění. Povodně a záplavy jsou kryty podle povodňových map, v nichž se pravidelně aktualizují 4 rizikové zóny. První je bezproblémová, druhá se pojišťuje s menší přirážkou. Třetí ovšem pojišťovna pojistí zpravidla jen na určitou pojistnou částku. Poslední čtvrtou vůbec. „Doporučujeme informovat se už s předstihem, hlavně při koupi nemovitosti, jakou má dané místo historii velké vody. V případě menších událostí z minulosti by člověk měl myslet na přiměřená preventivní opatření, u třetí a čtvrté zóny je potřeba počítat s tím, že dostatečnou ochranu proti povodni nebo záplavě majitel nemusí sehnat,“ varuje otevřeně Daniel Červenka, ředitel likvidace škod z UNIQA.

Vichřice a tornáda

Vichřice a tornáda jsou dalším významným nebezpečím. Silné větry mohou dosáhnout rychlosti přes 100 km/h, přičemž tornáda se v posledních letech v Česku začala objevovat častěji, i když jsou stále vzácná. „Nejsou v Evropě k dispozici dostatečná data o historickém výskytu tornád. Proto jsou vědci velmi opatrní ohledně závěrů,“ říká Jiří Koželouh z ekologického hnutí DUHA.

Vzpomeňme například na orkán Kiril, který v roce 2007 ničil a zabíjel po celé Evropě. Vichřice lámou stromy, strhávají střechy a často vedou k rozsáhlým výpadkům elektřiny. Nejničivější tornádo v novodobé historii České republiky udeřilo v červnu 2021 na jižní Moravě. Vítr o rychlosti přesahující 300 km/h zdevastoval několik obcí, stovky domů byly zcela zničeny.

Proti vichřicím a tornádům se můžeme znovu chránit jen omezeně. Neuděláte chybu, pokud se zaměříte na posílení stavebních konstrukcí a pravidelnou kontrolou střech a oken. Také je důležité dodržovat varování meteorologů a nevycházet ven během silných bouří.

Střechy může tornádo odfouknout během několika vteřin.  V takovém případě je dobré mít za sebou určité stavební úpravy, které riziko demolice větrem výrazně sníží.

Kvalitní polyuretanová pěna, která se velmi často používá k izolaci domů v USA, kde mají s tornády hluboké zkušenosti, má vlastnosti, které zpevňují konstrukci domu a snižují riziko demolice větrem. V České republice certifikovanou PUR pěnu vyrábí firma HONTER v Zábřehu na Moravě, a to podle schválené americké technologie. „V oblasti postižené tornádem byla zničena bez mála celá ulice, naše pěna ale dokázala domy v této ulici ochránit od nejhoršího. Pěna totiž nefunguje pouze jako izolant, ale v podstatě také jako extrémně pevné lepidlo, které zpevňuje povrch, na který je aplikována,“ popisuje Jan Černý z Honteru.

Sucho a požáry

I když si to mnoho lidí neuvědomuje, sucho je další hrozbou, která Českou republiku stále více sužuje. Horko a sucho je součástí komplexního problému klimatické změny, kterou do značné míry řeší celá planeta. „Základní meteorologickou příčinou je změna rozdělení srážek během roku. Celkové množství srážek se dle modelů nejspíš příliš nezmění, ale budou méně časté a o to silnější. Proto můžeme čekat jak častější povodně, tak delší a silnější sucha,“ konstatuje Jiří Koželouh, ekolog z hnutí DUHA. Nedostatek vody ovlivňuje zemědělství, kvalitu pitné vody a zvyšuje riziko lesních požárů. „Klimatické podmínky pro vznik požárů stále sílí, území ČR prokazatelně vysychá, průměrné teploty se zvyšují. Od roku 1951 do roku 2022 se průměrná teplota zvýšila o 2 °C při stejném objemu srážek, což významně navyšuje odpar,“ říká Veronika Krejčí z MŽP.  Se suchem můžeme bojovat šetřením vodou, výstavbou retenčních nádrží a správnou péčí o krajinu, která pomáhá udržet vodu v půdě.

Nedostatek srážek zvyšuje riziko lesních požárů, které se mohou během suchých období extrémně rychle šířit. Příkladem je velký požár v oblasti Národního parku České Švýcarsko v roce 2022, který způsobil značné škody na majetku a životním prostředí. “Požáry lesů jsou v naší krajině přítomné po tisíce let a nelze se riziku, které z nich vyplývá, zcela vyhnout. Kvůli změně klimatu budou v budoucnu častější a intenzivnější,“ konstatuje Jan Skalík, expert na ochranu lesů. V srpnu 2022 bylo v tomto národním parku největší sucho za posledních 60 let.

„Adaptace na změnu klimatu je pro naši generaci zcela klíčová, ale týká se každého z nás – nejen všech resortů a politiků, ale také na úrovni jednotlivců a rodin, měst a obcí, krajů a celého státu – prostě všech. Každý resort musí podnikat kroky k adaptaci dle své působnosti – koordinovaně, v souladu s národní adaptační strategií,“ doplňuje Veronika Krejčí.

Podle ČHMÚ klimatické změny vedou k extrémnějším výkyvům počasí, což se projevuje delšími obdobími bez srážek a rekordními teplotami. Například léto v roce 2015 bylo nejteplejší za posledních šest dekád, k čemuž výrazně přispěl mimořádně horký červen. Tyto podmínky nejen zhoršují dostupnost pitné vody, ale také zvyšují pravděpodobnost vzniku požárů v suchých lesních porostech.