Zkuste přemýšlet o jídle jinak

Možná vám není úplně jasné, proč by se vůbec mělo o jídle přemýšlet jinak? Vždyť jídlo bude stále „jenom“ jídlo. Prostředek k utišení hladu, doplnění energie a živin. Poslouží k potěšení chuťových buněk, někdy podtrhne slavnostní atmosféru, jindy ho máme spojené s krásnými vzpomínkami. Stalo se pro nás životním stylem i zábavou. Jenže v současné době bychom opravdu z mnoha důvodů měli na jídlo a potraviny nahlížet trošku jinak. Jen tak jich bude v budoucnosti dostatek a jen tak dopřejeme tělu všechny nezbytné látky.

Asi už nikdo nepochybuje o tom, že žijeme v době velkých změn, kterým musíme čelit a hlavně se jim přizpůsobovat. Mění se téměř každý aspekt našeho života a měli bychom se změnit i my a naše uvažování. Jak bude vypadat naše budoucnost, záleží na tom, jak se dokážeme k těmto novým a často nečekaným výzvám postavit. Je jen na nás, zda je odmítneme a zatvrzele si pojedeme ve starých kolejích, nebo se budeme snažit vymyslet řešení. Jak praví známé pořekadlo – všechno zlé je pro něco dobré a často až s odstupem času zjistíme, že zkouška, kterou jsme museli projít, nás obohatila, nasměrovala náš život jiným a mnohdy lepším směrem. Často teď slyšíme kolem sebe, že nic nebude jako dřív. A změní se rovněž způsob, jak budeme přistupovat k potravinám. Jak je budeme přemýšlet o skladbě jídelníčku, abychom s jídlem neplýtvali, přitom zajistili organismu všechny potřebné živiny. Jaké faktory nás tedy ovlivňují a budou ovlivňovat?

1. faktor: udržitelnost

Na úvod číslo, které leccos napoví. Podle odhadů OSN má být v roce 2050 na planetě skoro 10 miliard lidí, tedy skoro o dvě miliardy více než v současnosti. A ti budou pochopitelně potřebovat něco jíst. Za těch necelých třicet let podle OSN stoupne spotřeba jídla až o 70 %! Ovšem při současném způsobu produkce potravin se lidstvo za pár let nemá čím nasytit, nebo totálně zdevastuje ekosystém planety. Ani jedno není moc lákavá vyhlídka, a pokud ji chceme změnit, měli bychom na tom začít okamžitě pracovat. Koneckonců už nyní začínají být kapacity zemědělství limitní a nemůže donekonečna zvyšovat svoji produkci, aby krajina zůstala v dobré kondici i pro další generace.

Alarmující je rovněž vzrůstající spotřeba masa a masných výrobků, která enormně zatěžuje životní prostředí. Dobytek totiž svými trávicími procesy vyrobí skoro 20 % všech skleníkových plynů (především metanu) a podle expertů krávy a další hospodářská zvířata z hlediska znečištění dokonce předstihnou všechny automobily světa s jejich produkcí CO₂. Metan totiž tvoří velkou část přízemního smogu a až z třetiny přispívá ke globálnímu oteplení. Čili hospodářská zvířata z mléčných a masných farem mohou být pro nás a naši modrou planetu paradoxně zásadní hrozba. Jenže snížit emise metanu se zatím zdá náročný úkol. Dobrou zprávou je, že tento plyn do deseti let z atmosféry „vyprchá“, na rozdíl o uhlíku, jehož stopy zůstávají v atmosféře po celá staletí.

A dalším povzbuzujícím zjištěním je, že ve vyspělých státech ustupuje maso ze své slávy. Není po něm taková poptávka, protože lidé bílkovinu chtějí nahradit z jiných zdrojů. A tento pozivitní trend lze sledovat i u nás. Češi čím dál víc řeší, co si dávají na talíř a hledají kvalitní pokrm, nikoli pouze hmotu na zahnání hladu. „Řekl bych, že generačně se přístup Čechů k jídlu a obecně zdraví mění. Určitě to začíná být priorita, což dokazuje i poptávka po produktech, jako je Mana,“ potvrzuje Jakub Krejčík, zakladatel konceptu nutričně komplexního pokrmu Mana. „Je důležité, abychom my šli příkladem dalším generacím a mysleli jak na zdraví svého těla, tak i naší planety,“ dodává Krejčík. Podle něj by pojem udržitelnost měli brát v potaz i ostatní výrobci potravin. Pokud totiž nebudou při své produkci, balení a přepravě zboží k zákazníkovi zohledňovat šetrnost k životnímu prostředí, neměli by mít u zodpovědného zákazníka, kterému není lhostejný osud planety, šanci. 

2. faktor: ekonomická zátěž

Zatímco udržitelnost je takříkajíc běh na dlouhou trať a často náročný úkol přesvědčit ostatní či sami sebe, že má smysl snížit spotřebu, abychom chránili životní prostředí, zvyšující se životní náklady jsou bohužel spíš aktuálním, ale o to palčivějším problémem. Nedostatek finančních prostředků se nepříznivě odráží také na složení našeho jídelníčku. Podle průzkumu stravenkové společnosti Edenred až 30 % lidí v současné době muselo slevit z kvality svých pokrmů a 6,5 % dokonce uvedlo, že jedí výrazně hůře. Tentýž průzkum tvrdí, že 21 %  respondentů si může jen výjimečně dovolit kupovat zdravou a vyvážnou stravu a skoro 5 %  procent na ni prostě nemá dostatečné prostředky. Ani to nejsou právě radostná zjištění, ale možná nás přimějí k zamyšlení, zda nelze přistupovat k potravinám jinak, hospodárněji je využít a zbytečně nešetřit na nesprávném místě.

V prvé řadě je třeba racionálněji zpracovávat nakoupené suroviny. Vždyť podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) i v současné době až třetina celosvětové produkce potravin končí v popelnici. Představuje to zhruba 1,3 miliardy tun jídla. Pro zajímavost, potraviny, které Evropa vyhodí, by nakrmily 200 milionů hladovějících v jiných částech světa. A velkou měrou k plýtvání přispívají samotné domácnosti. Jen v České republice bez užitku ročně putuje do koše 350 000 tun potravin. Když si takové množství vyjádříte v penězích, dostáváte velmi zásadní cifru, kterou bychom mohli ušetřit. Tak proč s tím nezačít a neulevit své peněžence i planetě?

Základem je kupovat pouze potraviny, které dokážete zpracovat před datem spotřeby. Začněte třeba tím, že si sestavíte jídelníček na příští týden, podle něj si sepíšete seznam a nakoupíte jen suroviny, jež stoprocentně potřebujete. Nenechávejte se zlákat různými výhodnými akcemi, předzásobit se lze (ale rovněž pouze v omezeném množství) trvanlivými potravinami. Doma pak jídlo správně uložte, aby se vám zbytečně nezkazilo. Například do lednice nepatří banány, brambory, česnek, cibule ani med. Ty potřebují suché a chladné místo. Jestliže si koupíte maso, které nebudete v nejbližších dnech vařit, zamrazte je, čímž prodloužíte jeho trvanlivost. Rovněž máslo nebo chleba může počkat v mrazáku na svou příležitost, aniž by jejich kvalita doznala změny. 

3. faktor: živiny pro tělo

Ať už se podíváme na potraviny z hlediska krize ekologické nebo té finanční, vyjde nám jediné – reálně hrozí, že nebudeme organismu dodávat správný poměr a dostatečné množství bílkovin, cukrů, tuků, minerálů ani stopových prvků, které tělo potřebuje k svému správnému fungování. Výsledkem bude únava, oslabená imunita, nadváha z nevyvážené stravy a možná i chronické zdravotní obtíže. Kdo chce mít složení svého jídelníčku pod kontrolou, může využívat některou z chytrých aplikací, které vám v tom pomohou. Zkusit lze třeba Kalorické tabulky, v nichž můžete sledovat nejen energetickou bilanci, ale i vyváženost stravy, nebo jídlo připravujte podle Fit receptů, kde najdete stovky tipů na zdravé pokrmy.

Existují i futuristické koncepty, které jsou více či méně rozšířené. S ohledem na udržitelnost se proto jako o potravě budoucnosti často hovoří o hmyzu jako zdroji proteinů a celé řady vitaminů. Navíc výroba produktu z jedlého hmyzu je méně finančně nákladná i šetrnější k životnímu prostředí než klasická produkce masa nebo mléka. Nicméně ne každý chce s radostí chroustat cvrčky nebo červíky, a tak se odborníci snaží vymyslet i jiné způsoby stravování, které by organismu zajistily přísun vyvážený poměr živin. Možná si teď mnozí představí legendární amarouny, ale na rozdíl od této sci-fi dobroty, se jídla budoucnosti podávají většinou ve formě lahodného koktejlu. Například porce nutričně komplexního pokrmu Mana vám zajistí vyvážený poměr živin – 20 % bílkovin, 35 % sacharidů a 45 % tuků a vlákniny.

Díky Maně dostanete vše, co vaše tělo potřebuje ke správnému fungování v optimálním množství. Obsahuje 108 bioaktivně účinných látek, které prospívají trávení, mozkové činnosti a posílují imunitu i srdce, takže s každým douškem získáváte dávku energie a vitality. Tento pokrm budoucnosti má v sobě navíc 33 vitamínů a minerálů, prospěšná probiotika a díky nízkému glykemickému indexu nepocítíte tak brzy hlad. Manu si můžete vychutnat kdykoli a kdekoli, stačí prášek Mana Powder rozmíchat s vodou anebo využít variantu Mana Drink, kterou lze okamžitě konzumovat. Proč tedy zbytečně ztrácet čas při čekání v restauraci a vyhazovat peníze za nezdravé rychlovky z fast-foodů? Mana nabízí možnost, jak se zdravě, rychle a pohodlně najíst, jídlem nezatížit planetu, protože v tomto pokrmu najdete výhradně suroviny s nízkou uhlíkovou stopou, a ještě ušetřit svoji peněženku. Jedna porce totiž vyjde na 42 korun a řekněte, kde se při dnešních stále se zvyšujících cenách zdravě najíte za víc než přijatelné peníze?