Zlato i „digitální zlato“ – bitcoin – jsou nejdražší v dějinách

Tyto dny jsou na světových burzách věru nebývalé. Prakticky v jeden moment se totiž na historickém cenovém rekordu ocitají jak zlato jako takové, tak také „digitální zlato“ neboli „zlato 21. století“, tedy nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin. To je trochu paradox. Má se totiž často za to, že bitcoin do značné míry vytěsňuje zlato z piedestalu nejvyhledávanějších aktiv sloužících coby uchovatelé hodnoty. Jestliže se tedy daří bitcoinu, mělo by to – alespoň papírově – značit, že zlatu se moc valně nepovede. Když totiž investoři sází na bitcoin coby uchovatele hodnoty, zbyde jim méně peněz na to, aby investovali do zlata, případně dokonce ze zlata své peníze přesunou do bitcoinu. A naopak, daří-li se zlatu, měl by ostrouhat bitcoin. Nabízí se tedy hypotéza do jisté míry inverzního vztahu mezi oběma aktivy.

Právě proto jsou tyto dny paradoxní. Investoři totiž dále navýšují již tak vysoké investice jak do zlata, tak zároveň do bitcoinu. Znamená, že se budoucnosti obávají natolik, že se zajišťují investicí nikoli jen do jednoho, ale hned do dvou, ba třeba i více aktiv sloužících coby uchovatel hodnoty, coby takzvané bezpečné útočiště? To by věru nebyla moc optimistická zpráva.    

Bitcoin dnes pokořil svůj páteční historický cenový rekord. Prodával se dnes dopoledne až za více než 71 800 dolarů za kus, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Už v minulém týdnu také poprvé v historii překonal hranici 1 600 000 českých korun za kus.

Za jeho nynějším vzestupem bezprostředně stojí nová data z amerického trhu práce, zveřejněná v pátek. Míra nezaměstnanosti v USA v únoru stoupla na 3,9 procenta, nejvýše za dva roky. Její vzestup oslabuje inflační tlaky v oblasti mezd. A jelikož mzdová inflace tedy právě kvůli růstu nezaměstnanosti evidentně není tak silná, aby americkou centrální banku – Fed – vedla k odložení vyhlíženého zahájení snižování úrokových sazeb, trh je v určité euforii. Utvrzuje se totiž ve svém převažujícím názoru, že snižování sazeb v režii Fedu začne letos v polovině roku. To je příznivá zpráva právě i pro bitcoin a obecněji rizikovější investice. S poklesem úrokových sazeb se totiž zvyšuje dostupnost financování investičních aktiv obecně, i těch rizikovějších, přičemž současně klesá výnosnost bezpečnějších investic typu vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy.

Za vzestupem dolarové ceny bitcoinu též stojí mocný růst technologických akcií. Bitcoin a další kryptoměny jsou podstatnou částí investorů vnímány jako svého druhu právě technologická akcie. Ukazatel Nasdaq Composite, vysoce zaměřený právě na technologické akcie, v pátek minulého týdne překonal svůj historický rekord. Tento týden pak opakovaně uzavíral v blízkosti zmíněného pátečního rekordu. Technologické akcie žene vzhůru zejména optimismus ohledně vyhlížených možností umělé inteligence. Na této vlně se tedy vezou i kryptoměny v čele s bitcoinem.

To však nejsou všechny důvody růstu ceny bitcoinu. Počátkem letošního ledna úřady v USA po více než deseti letech schválily první tamní bitcoinové fondy. Ty umožňují drobným investorům v USA investovat do bitcoinu konvenční cestou, jak jsou zvyklí, skrze právě fond zaštítěný zavedenou finanční institucí typu BlackRock či Fidelity. Růst poptávky související s investicemi drobných investorů do těchto fondů také mocně pohání cenu bitcoinu výše. Řadu investorů totiž dosud od investic do bitcoinu odrazovalo to, že si jej či jeho část museli ne vždy zcela uživatelsky nejpřívětivěji pořizovat, čímž navíc riskovali i to, že jim jej někdo ukradne. Nyní i drobní investoři v USA, největší světové ekonomice, mohou do bitcoinu investovat, aniž by jej museli vlastnit. Umožňují to právě zmíněné fondy. Investor je držitelem podílového listu, nikoli samotného bitcoinu, přičemž ovšem podílový list zhodnocuje prakticky stejně jako bitcoin samotný. Do bitcoinu místo investora investuje fond. A bere na sebe riziko související třeba právě s možnou krádeží bitocinů.

Další „vodou na mlýn“ bitcoinu je jeho letošní „půlení“, neboli „halving“, které nastává jednou zhruba za čtyři roky. Jde o čtvrté „půlení“ v historii bitcoinu. Nastane letos kolem 20. dubna. Bude znamenat slabší přísun nových bitcoinů do oběhu, což podle některých expertů rovněž tlačí cenu kryptoměny vzhůru.

Poptávku po bitcoinu umocňuje také psychologický efekt FOMO („Fear Of Missing Out“) – tedy obava investorů, že pokud by do bitcoinu své peníze nevložili, nechali by si zbytečně utéci výrazné zhodnocení svých prostředků, dané výše uvedenými příznivými okolnostmi.

Za růstem ceny bitcoinu stojí i povážlivé zrychlování zadlužování Spojených států, uvádí Bank of America, druhá největší tamní banka. Každých necelých sto dnů nyní americký dluh nabobtnává o další bilion dolarů (23,1 bilionu korun). Každý den tak dluh USA v současnosti narůstá o v přepočtu zhruba 250 miliard korun. Probíhající i vyhlížené znehodnocování dolaru tímto bleskurychlým zadlužováním podle Bank of America zvyšuje sháňku po bitcoinu, ale i zlatu coby uchovatelích hodnoty. Spojené státy se zadlužují stále rychleji kvůli nákladným opatřením v rámci boje s dopady covidu i ve snaze o odvrácení recese, ale také kvůli válkám, které vedou v zámoří.

Bitcoin však může pohánět právě také obava z dalšího geopolitického vývoje. Ta ostatně přispívá k růstu opět i ceny zlata samotného. Drahý kov v minulém týdnu poprvé v historii překonal hranici 50 000 korun českých za troyskou unci. Za výrazným růstem ceny zlata stojí právě geopolitické napětí, ale konkrétněji třeba i obava z „neřízené střely“ Donalda Trumpa zpět v Bílém domě. Po jeho několik dní starém úspěchu v primárkách trhy sází na další růst ceny zlata. Historicky rekordní ceny proto dosáhlo nejen v korunách, ale i v americké měně – v pátek stála unce rekordních bezmála 2200 dolarů za troyskou unci.

Růst ceny zlata ovšem podporují také jeho nákupy v podání centrálních bank zemí, které se v čase napjaté geopolitické atmosféry, v lecčems připomínající studenou válku, snaží omezit svoji závislost na dolaru. Jde například o Čínu, Indii, ale třeba i Turecko. S nevypočitatelným Trumpem v Bílém domě tato atmosféra nejspíše ještě zhoustne.

Přidávají se ale také krátkodobé spekulace a kalkulace. Zejména obava z propadu akciových trhů v USA. Slabá data k výkonu tamního zpracovatelského průmyslu, zveřejněná koncem předminulého týdne, která by takový propad mohla pomoci přivodit, podporují sázky na spíše dřívější, už dost možná zmíněné červnové zahájení snižování úrokových sazeb Fedu. Snižování sazeb zvyšuje atraktivitu zlata, které samo žádný úrok nenese; takže možná je na místě spíše hovořit o tom, že snižování sazeb snižuje neatraktivitu zlata.

Jak zlato, tak bitcoin nepochybně těží z houstnoucího geopolitického napětí, ale to naštěstí není jediný důvod jejich aktuálního vzestupu k cenovým rekordům.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank