Zpěvák a skladatel Michal Hrůza pokřtil svoji novou knihu Nebudu ti lhát

Michal Hrůza se svěřuje fanouškům se svým životem v knize s příznačným názvem Nebudu ti lhát. Jedná se o verš z jeho hitu Budu ti vyprávět, jehož název by mohl být mottem celé knížky, protože svůj životní příběh svému kamarádovi Petru Vydrovi, který na sebe vzal roli zpovědníka, poctivě odvyprávěl.

Michala Hrůzu znáte jako zpěváka, skladatele a autora písňových textů, který se vyjadřuje ve verších. Teď se s ním však seznámíte i jako s vypravěčem mluvícím v řeči nevázané. Především ho však poznáte osobně, a to nejen jako hudebníka, ale i jako člověka, jehož život byl občas jako na horské dráze, a který si své profesní úspěchy musel odpracovat a chránit.

Knihu doprovázejí unikátní fotky z Michalova rodinného archivu či jeho diskografie.

Křest knihy se konal jako již tradičně v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí. Knihu pokřtila herečka, ale také spisovatelka, Jana Bernášková.

Ukázka z knihy:

U knižního rozhovoru se počítá s tím, že něco čtenáři o zpovídané osobnosti odhalí. Nemyslím to v nějak senzačně bulvárním smyslu. Život však nutně přináší nejrůznější komplikace, například v partnerském životě, různé ponorky na pracovišti, přičemž kapely jsou posledním místem, kterým by se dusná atmosféra chtěla nějak programově vyhnout. Život zkrátka přináší spoustu změn. Ne všechny se musí nutně projevit hned v prvním ze série rozhovorů, zvlášť když se sluší začít od dob dětství a mladosti. Změna, k níž došlo teprve nedávno, se v rozhovoru o dětských a jinošských letech neprojevila. Zato v aranžmá, ve kterém byl ten první rozhovor veden, ano.

Michal mě k první schůzce nejprve pozval na jednu adresu, kde je na zvonku jméno Hrůzovi. Aspoň vím, že jsem dorazil správně. Na zvonek zvoním, ale marně.

Jak se za chvíli dozvím, naštěstí.

Píšu si opět s Michalem a on mě navádí na jiné místo, které je strategicky blízko jeho původní adrese, na níž žije jeho teď již bývalá partnerka a jeho děti, což se tedy dozvím od něj později na té druhé adrese.

Jestli náš rozhovor povedeme dost soustředěně a poctivě a dlouho (to znamená u rozhovoru, který má vyjít na celou knížku, zároveň dostkrát), dostaneme se ve správnou chvíli k tomu, kdy a proč tato změna nastala.

Teď ale budeme mluvit o Michalově dětství. Usedám na gauč, Michal jako správný hostitel uvaří kávu a pak se už vracíme o padesát let nazpět.

(z kapitoly NAJDI HRŮZU)

Michal Hrůza (*1971) se narodil v Turnově. Zpívat a hrát na kytaru začal na místě ne právě pravděpodobném – na vojenské střední škole. Po rockových začátcích, kdy si prošel metalem, hardrockem i punkem, zakotvil ve střednějším proudu, kde jsou ale jeho rockové kořeny stále ještě sympaticky znát. Nejen proto, že se sám nikdy nevzdal hraní na kytaru a kytarovou sekci ve své skupině nedávno ještě posílil, ale i jistou přímočarostí svých písniček. Michal Hrůza je znám tvorbou zapamatovatelných, ale nevtíravých melodií a sdělnými básnivými texty. Ve svých začátcích byl spoluzakladatelem několika kapel, z nichž první známou byla skupina Ready Kirken.

S počátkem milénia se postupně začal věnovat hudbě na plný úvazek, k čemuž mu vyhazov z domovské kapely spíše pomohl než naopak. Dnes hraje se svou skupinou pojmenovanou po něm Kapela Hrůzy (v knize se dočtete, zda jde o jeho pravé jméno). Je autorem většiny jejího repertoáru, u textů dokonce výhradním. Vedle písní mu občas zbývá čas i na skládání hudby filmové.

Petr Vydra (*1972) vystudoval dramaturgii na pražské DAMU. Jako stand-up komik vystupuje v internetových a klubových pořadech Na stojáka a v televizním Comedy Clubu. Jeho divadelní hry a adaptace uváděly Městské divadlo Kladno a Švandovo divadlo. V Dejvickém divadle dramaturgicky tmelil Trapné večery, ve kterých také vystupoval. Své texty publikoval v časopisech (Svět a divadlo, Ego! Hospodářských novin, Nový prostor) a v různých sbornících. V roce 2020 vyšla jeho kniha Hlas a jiné povídky, která obsahuje humorně laděné příběhy zachycující leckdy lehce absurdní a místy mysteriózní, zároveň však veskrze lidské životní situace, jaké zažívá ve své práci či v osobních vztazích každý z nás. Za tento titul obdržel Cenu Miloslava Švandrlíka – čestné uznání.

V roce 2021 následovala kniha Muž v karanténě, která se skládá z uzavřených příběhů, z nichž mnohé vznikly v době pandemie a humornou formou reflektují nejrůznější nástrahy a výzvy, jež vypravěči, jeho okolí i celé společnosti nastražila. Roku 2022 vyšla Moje koronakronika, která na předchozí titul nepřímo navazuje. Tu autor kolážovitě poskládal z textů různých žánrů. Mezi rozličnými vypravěčskými disciplínami v ní nechybí stand-up, povídka, reportáž, fejeton, deník a jejich různé průniky.

Kniha vychází v nakladatelství Univerzum (Euromedia Group). K zakoupení je v knižním klubu.

Foto: Jaroslav Hauer