Zuckerberg včera zbohatl o 650 miliard korun, letos už o bilion. Investoři mu tleskají

Spoluzakladatel a šéf Mety, matky Facebooku, letos bohatne jako nikdo jiný. Mark Zuckerberg od začátku roku rozhojnil své jmění o v přepočtu zhruba 980 miliard korun. To je suma, jež přesahuje polovinu letos plánovaných příjmů českého státního rozpočtu. Zuckerberg tak zažívá comeback mezi ty světově vůbec nejbohatší. Celkově totiž jeho jmění činí bezmála čtyři biliony korun, což jej momentálně řadí na čtvrtou příčku globálně nejbohatších lidí. Více už má jen Elon Musk, Jeff Bezos a Bernard Arnault.

Převážnou část letošního nárůstu Zuckerbergova bohatství má na svědomí včerejšek. Za jediný den totiž „Zuck“ zbohatl o 650 miliard korun. Meta je totiž – společně s Amazonem – jasným vítězem nejnovější výsledkové sezóny v USA. Výrazně překonala očekávání analytiků. Nečekaně dobré výsledky odráží zejména fakt, že Meta se byla schopna zbavit desítek tisíc zaměstnanců. To firmě uvolňuje peníze, které využije na dodatečný odkup svých akcií, a to v objemu v přepočtu za takřka 1,2 bilionu korun, a také na svoji historicky vůbec první výplatu dividendy.

Akcie Mety včera v reakci na zveřejnění výsledků poskočily o dvacet procent, na historicky rekordní úroveň takřka 475 dolarů za kus. Tržní hodnota firmy tím pádem vzrostla o bezmála 4,6 bilionu korun, což představuje největší jednodenní nárůst hodnoty kterékoli firmy v historii.

Přitom začátkem listopadu 2022 se Zuckerbergovo bohatství smrsklo pod „pouhých“ 870 miliard korun, dle tehdejšího kursu české měny k dolaru. Jenže poté, co se zbavil 21 tisíc pracovníků, akcie Mety loni takřka ztrojnásobily svoji cenu, takže Zuckerberg je dnes přibližně 4,5krát bohatší než právě v listopadu 2022 (viz graf níže).

Samozřejmě, i z těchto prudkých výkyvů je patrné, že takto měřené bohatství je spíše teoretickou, „papírovou“ hodnotou. Aby Zuckerberg mohl s těmito penězi disponovat, musel by pochopitelně nejdříve své akcie Mety prodat – drží jich zhruba 350 milionů. Pokud by ovšem tak velký „balík“ akcií prodával, než by tak stihl učinit, jejich cena by možná i velmi dramaticky klesla. Investoři se se totiž začali tázat, proč prodává. Nabyli by dojmu, že Zuckerberg ví něco špatného, co oni ne, a raději by se – alespoň někteří z nich – začali akcií zbavovat také, čímž by propad ceny jedině umocnili.

Nicméně oznámená výplata dividendy Mety umožňuje Zuckerbergovi brát si z Mety „kapesné“ celkem pohodlně, aniž by rozkymácel cenu akcie. Meta společně s nečekaně dobrými výsledky ve čtvrtek oznámila i to, že právě bude vyplácet dividendu, a to čtvrtletně ve výši 50 centů na akcii. Zuckerberg si tak každé čtvrtletí přijde na zhruba 175 milionů dolarů neboli více než čtyři miliardy korun. Ročně tak může počítat s „kapesným“ z dividendy Mety v objemu v přepočtu 16,2 miliardy korun, což odpovídá mírně přes 44 milionů korun denně. S těmito penězi přitom už tedy může přímo a hned disponovat – musí je ovšem ještě zdanit, samozřejmě.

Meta se z velké části pro výplatu dividendy rozhodla proto, že při svých pokusech o akvizice jiných firem naráží na stále tužší odpor regulačních orgánů typu antimonopolních úřadů. Vlády a státy prostě „Zuckovi“ dávají stále zřetelněji najevo, že si příliš nepřejí další růst Mety. Narazil už před lety, když se snažil prosadit digitální měnu Facebooku, libru. Politici mu dali jasně najevo, že nejde o dobrý nápad.

Pochopitelně, Meta investuje dále, do umělé inteligence či metaversu. Zuckerbergovo nezvykle bobtnající bohatství ale kromě úspěšně provedeného řezu v podobě propuštění oněch více než dvou desítek tisíc lidí odráží také právě stále neprostupnější hradbu státních regulací. Ty mu znemožňují další masivní akvizice a investice, pročež dané peníze raději vydá za zpětný odkup akcií nebo při právě při výplatě dividendy.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank